„Počet migrantů a držitelů mezinárodní ochrany v zemích takzvané Visegrádské čtyřky (V4) je ve srovnání se starými členskými státy Evropské unie spíše nízký s maximálním podílem kolem pěti procent celkové populace,“ uvádí zpráva Člověka v tísni. I přesto jsou ale zástupci těchto zemí dlouhodobě odmítaví ke společné evropské migrační politice a všem formám migrace. „Imigrace z jiných členských států vzbuzuje u téměř 40 procent obyvatel V4 spíše negativní emoce,“ uvádí Člověk v tísni s odvoláním na výsledky průzkumů Eurobarometr.

„Na konci roku 2016 žilo v Česku 4,66 procenta cizinců. Podíl azylantů a osob s takzvanou doplňkovou ochranou na celkové populaci země dosahoval 0,03 procenta. Na Slovensku byl podíl držitelů mezinárodní ochrany na celkovém počtu obyvatel 0,01 procenta, v Maďarsku dosahoval 0,01 procenta a v Polsku pouze 0,001 procenta,“ vyjmenovává zpráva humanitární  organizace. 

Původní zpráva zde.

Obyvatelé České republiky pak patří do skupiny nejvíce skeptických. Podle průzkumu 48 % Čechů uvedlo, že imigrace z jiných zemí EU v nich vyvolává negativní pocity. Naopak nejméně skeptičtí byli obyvatelé Polské republiky. Záporně vnímá imigraci 24 % Poláků.

Zásadnější nevole panuje směrem k imigraci ze zemí mimo ostatní státy Evropské unie. „Více či méně negativní pocit z nich loni v květnu mělo 81 procent Čechů a Slováků, 78 procent Maďarů a 71 procent Poláků. Průměr celé Unie byl 54 procent. Obyvatelé V4 jsou Evropany, kteří nejméně věří v pozitivní přínos migrantů pro jejich společnosti,“ konstatuje společnost Člověk v tísni. Z průzkumu dále vzplývá, že 16 % Čechů, 14 % Slováků a 12 % Maďarů považuje migranty za pozitivní přínos pro zemi. Nejkladnější postoj je pak viditelný u Poláků. Počet kladných odpovědí dosahoval 30 %.