Jak Kern poukazuje, tak Švédští demokraté jako jediná strana oproti minulým volbám posílili a se ziskem 17,5 % se stali třetí nejsilnější stranou. Přesto s touto stranou všichni ostatní odmítají spolupracovat a častují ji nálepkami typu „populisté“, „krajní pravice“ či rovnou „neonacisté“. Kern si všímá skutečnosti, že podle některých průzkumů mohli Švédští demokraté dopadnout ještě o mnoho lépe a například i vážně ohrozit první socialisty.
„Rozdíl mezi průzkumy a realitou lze zdůvodnit mnoha různými teoriemi. Jendou z nich je již zmíněné nálepkování, kterého se účastnili vedle politiků i novináři. Určité stigma Švédských demokratů nakonec mohlo od jejich volby mnoho voličů odradit. I samotný premiér Löfven je v říjnu 2016 v televizní debatě označil za nacionalisty a rasisty. Dokonce hovořil o svastikách a vyhrožoval, že iniciuje vyšetřování,“ píše Kern s tím, že v podobném duchu atakoval premiér Švédské demokraty i den před volbami.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.


