Jak Kern poukazuje, tak Švédští demokraté jako jediná strana oproti minulým volbám posílili a se ziskem 17,5 % se stali třetí nejsilnější stranou. Přesto s touto stranou všichni ostatní odmítají spolupracovat a častují ji nálepkami typu „populisté“, „krajní pravice“ či rovnou „neonacisté“. Kern si všímá skutečnosti, že podle některých průzkumů mohli Švédští demokraté dopadnout ještě o mnoho lépe a například i vážně ohrozit první socialisty.

„Rozdíl mezi průzkumy a realitou lze zdůvodnit mnoha různými teoriemi. Jendou z nich je již zmíněné nálepkování, kterého se účastnili vedle politiků i novináři. Určité stigma Švédských demokratů nakonec mohlo od jejich volby mnoho voličů odradit. I samotný premiér Löfven je v říjnu 2016 v televizní debatě označil za nacionalisty a rasisty. Dokonce hovořil o svastikách a vyhrožoval, že iniciuje vyšetřování,“ píše Kern s tím, že v podobném duchu atakoval premiér Švédské demokraty i den před volbami.