Nejprve ale mluvil s Michalem Kubalem Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze. Trestněprávní stránku objasňoval Jan Lata, předseda Unie státních zástupců. Toho se Michal Kubal hned na úvod zeptal, jak může hrníček s Hitlerem či obrázek Adolfa Eichmana nebýt porušením zákona. Státní zástupce redaktora ČT šetrně poučil, že jej musí zajímat pouze porušení trestního práva, nikoliv každé porušení zákona. „Musíme respektovat judikaturu Nejvyššího soudu, který v případě knihy Mein Kampf nebo v případě vydání Hitlerových projevů konstatoval, že samotné vydávání textů a materiálů historického nacismu není bez dalšího trestným činem“. Tím „dalším“ musí být nějaký přitěžující záměr.
Moderátor ale připomněl zákon zakazující propagaci hnutí směřujících k potlačování práv a svobod a zajímalo jej, kde tedy až začíná ta „propagace“. Státní zástupce zdůraznil, že se musí jednat o hnutí, které nyní stále existuje, není již zaniklé. „Cílem musí být nejen vydávat historické materiály, ale podporovat dnes existující hnutí,“ vysvětlil Lata. Takovým hnutím by dnes mohl být neonacismus a muselo by se prokázat, že vydávání knih bylo navázáno právě na něj.
Moderátor se raději obrátil na druhého hosta: „Pane Pavláte, jak se vám to poslouchá?“ Ředitel Židovského muzea připustil, že špatně. On sám si prý pročítal soudní rozhodnutí a narazil na jedno z roku 2013, kde se píše, že k naplnění skutkové podstaty trestného činu „Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka“ není nezbytné přesně označit neonacistickou nebo neofašistickou organizaci, ke které by se měl pachatel hlásit. „Postačí i obecný projev sympatií k takovému hnutí, které na nacismus nebo fašismus zjevně navazuje,“ citoval ředitel muzea.
Vydávání antisemitské literatury nacistického Německa je podle něj atributem nacistického hnutí, který by podle citovaného rozsudku mohl být trestně stíhán.
Státní zástupce Lata ujistil, že Pavlátovi rozumí, ale názor Nejvyššího soudu, vydaný v loňském roce, se podle něj musí respektovat. NS přitom neříká, že se takové jednání nemá trestat, jen, že se musí řádně prokázat. „Někdy je jednodušší potrestat to jednoduché hajlování než takovouto rozsáhlejší věc,“ dodal právník.
Moderátor se už trochu rozčílil a namítal, že to ze strany propagátorů nacismu nebo komunismu může být „hra“, při které se tváří, že tyto zločinné ideologie nepropagují, a přitom tak činí.
Státní zástupce již poněkolikáté zopakoval, že se u každého trestného činu musí prokazovat kontext a záměr pachatele.
Která událost nejvíce poznamenala český národ?Anketa
„V těchto případech trestní řízení probíhá,“ zdůraznil předseda Unie státních zástupců. A probíhá standardním způsobem, takže požádal o trpělivost.
Kubal s Pavlátem raději přešli k tématu, zda se výskyt materiálů s nacistickou tématikou zvyšuje. Ředitel Židovského muzea připomněl, že již před třemi lety si židovské organizace poprvé stěžovaly na trička a další suvenýry s Hitlerem. Od té doby, jak dodal, se dostal na hrnky dokonce i Adolf Eichman, organizátor holocaustu, a další nacističtí pohlaváři. „To byli váleční zločinci, kteří páchali zločiny i na českém obyvatelstvu,“ zdůraznil. „Obávám se, že s tímto přístupem je u nás možné založit i Muzeum SS nebo Muzeum třetí říše,“ dodal s káravým pohledem směrem ke státnímu zástupci. Tak to podle něj dopadne, pokud se budeme vymlouvat, že se něco „obtížně prokazuje“.
To, že dnes vydaná kniha Jedovatá houba vyšla v nacistickém Německu, je podle Pavláta naopak přitěžující okolnost, nikoliv omluva, že se jedná o „historický pramen“, jak se někdo snaží tvrdit.
Právník jej poučil, že pokud vyjde kniha, kde je hanobeno nějaké etnikum nebo jiná skupina, tak je to trestný čin bez ohledu na to, o jaký text se jedná. Na to je zvláštní paragraf o hanobení. Mnohem problematičtější ale je prokázat, že byla naplněna skutková podstata „propagace hnutí“.
Fotogalerie: - Kosovo je Srbsko
„Takže ta kniha, co má nacistickou obálku a asi tomu bude odpovídat i obsah, tak ta je podle vás stíhatelná,“ trval na svém Kubal. Lata ale jasné vyjádření odmítl s tím, že jako státní zástupce z Nejvyššího státního zastupitelství nemůže svými výroky ovlivňovat rozhodnutí státního zástupce, který věc řeší.
„Chtěl jsem spíše obecný postoj, ale můžeme se smířit s tím, že zazněl v té předchozí odpovědi od vás,“ utnul jej redaktor a definitivně se obrátil na Lea Pavláta. Zajímalo jej, zda se jedná o záležitost pár jedinců, nebo zda začíná podpora neonacismu stoupat v celé společnosti.
„Je to jev, který je teď v Evropě velice živý, i Evropská unie se proti tomu vymezuje. Čili je zjevné, že v tomto ohledu se ta situace horší,“ obává se ředitel Židovského muzea.
„Já můžu slíbit za Českou televizi, že toto téma budeme sledovat,“ ujistil Michal Kubal.
Zamést s tou veteší!
Druhá část rozhovoru o tématu proběhla s Josefem Bernardem, hejtmanem Plzeňského kraje za ČSSD. Ten na sebe upoutal pozornost tím, že přímo na Václavském náměstí rozbíjel kladivem hrnečky s Hitlerem. Jak vysvětlil, je to jeho občanský postoj.
„Účelem happeningu je upozornit na něco, co si myslíte, že je špatně a mělo by se změnit,“ vysvětlil. „Uvařili jsme si tu pořádně horkou kaši a teď si ji musíme hodně rychle zchladit,“ vysvětloval.
Michal Kubal jej nabádal, aby zkusil „tradičnější kroky“, třeba přesvědčit poslance, aby zpřísnili zákony. „Já mám stanovený postup,“ opáčil sociální demokrat. Chtěl prý nejprve upoutat k tématu pozornost. A setkal se s ohromnou odezvou.
Zadal si právní rozbor, který ale prý, bohužel, potvrdil slova jeho předřečníků. „Myslím si, že budeme muset postupovat tak, že budeme muset do trestního zákoníku nějaké paragrafy přidat,“ pohrozil.
Opozici reprezentoval Vít Rakušan, předseda hnutí STAN. „Za prvé bych chtěl říci, že ten happening, co předvedl pan hejtman, je mi veskrze sympatický,“ vyznal se.
A pak se rozjel, že nejde jen o nějaké hrnky. „Já bych vycházel ze zprávy o extremismu, která říká, že ta nenávist, rozdělení a útoky na nejrůznější skupiny naší společnosti dostávají sofistikovanější formy,“ burcoval.
Ukazuje se podle něj, že „extremisté už dnes nejsou jen ti vyholení pánové“. Dochází podle něj k relativizaci historie.
„Já jsem jako učitel dějepisu měl ve svých hodinách lidi, co holocaust přežili, a já jsem stoprocentně přesvědčen, že po setkání s nimi nikdo neodcházel ze třídy s pocitem, že by snad měl tendenci to zpochybňovat,“ vyprávěl.
Kubal horlivě přitakal a zajímalo jej, co tedy dělat, aby se to dál nezhoršovalo. „Co dělat, aby tu policie nenarážela na špatně napsaný zákon,“ ptal se s pohozením rukou směrem k obrazovce, ze které hovořil státní zástupce Lata.
Rakušan se přimluvil za „precizaci výkladu“. „Ale tady nepomůže nic jiného než kvalitní výchova k aktivnímu občanství a ke kritickému myšlení,“ burcoval. Jen takoví lidé se podle něj dokáží postavit „těm popíračům“, o kterých se píše ve zprávě Ministerstva vnitra.
Hejtman Bernard se přidal: „Je to obrovská, skoro bych řekl mezinárodní, ostuda této země.“ Jsme podle něj národ Masarykův, nikoliv Husákův. „Tak pojďme s touhle veteší zamést,“ vyzýval.
Žádné materiály se symboly diktatur by se podle něj zkrátka neměly prodávat a zákon by měl být tak jasný, aby „policie mohla konat“.
„Je jasně prokázán, v celé Evropě, nárůst protižidovských aktivit. 75 procent ve Francii, 10 procent v Německu. Takže pomalu ale jistě náckovatíme,“ ukázal hejtman. Takže musíme být k projevům totality přísní. Česká televize k jeho slovům o náckovatění operativně promítla obrázek přeškrtnuté mešity.