Hrozí Evropě akutní nebezpečí islámského terorismu?Anketa
Zhruba desetidenní „prohřešek“ může někomu připadat jako lapsus a zcela mimořádná okolnost, jenže…
Kurdové ostrouhali
Podívejme se nejdříve na historii kebabů a pizzerií v Plzni. Stánkový prodej a následně malé provozovny rychlého občerstvení, otevřené většinou od poledních nebo odpoledních hodin až do pozdního večera a někdy i půlnoci (dříve to bylo i do ranních hodin), zcela ovládli Turci. Z německých jatek, které jsou již v jiných než místních rukou a jež zpracovávají i maso halal způsobem, se vozí speciální naložené maso do většiny provozoven na západ od Prahy, ale i do severních Čech. Tím byli prakticky odrovnáni Kurdové, kteří na přelomu milénia začali s těmito službami, ale pak byli vypuzeni Turky mimo aglomeraci. Sám jsem byl tehdy u toho, jak magistrát z počátku měl zájem pomoci Kurdům se uchytit, ale jak šel čas, byli více a více upozaďováni, jako uprchlíkům jim nebyla dána patřičná pomoc, a tak opouštěli nedávno pronajaté provozovny. To byla doba, kdy tady řada Kurdů byla jako uprchlíci, s celými rodinami.
Ti se pak museli rozloučit s krajskou metropolí a přesouvali se do menších okresních měst, například do Klatov. Ale i tam na ně doléhal turecký byznys – ostatně jestliže jsou v německých jatkách strategičtí partneři (a to minimálně, spíše bych uvedl jako spolumajitele a více). Do různých provozoven se pak také pouštěli lidé z Balkánu, a to nejen z Kosova, ale také třeba z Bulharska anebo z bývalých států SNS, především z Arménie.
Půlměsíc jede
Toto ale vše ještě před rokem 2020 téměř zmizelo a turecká menšina, která se stala početně významnou, obsadila většinu provozoven. Při své zručnosti, výmluvnosti a kontaktech byli a nadále jsou zdatnými obchodníky, vybavovali své provozovny čím dál lépe, objevovali se i v malých obcích.
Toto všechno je třeba vědět, než dojdeme k dalšímu vývoji. V Sadech pětatřicátníků je počet kebabů a „rychlých“ pizz snad největší v republice. Paradoxem je, že jen „za rohem“ tu stojí židovská tzv. nová synagoga, třetí největší stavba svého druhu v Evropě, a dokonce pátá na světě! Za okupace nacisté měli v plánu ji zlikvidovat, ale protože je v řadové zástavbě, obávali se, že k zemi půjdou další budovy přilepené na ni, a tak z ní nakonec udělali skladiště, samozřejmě zbavené judaistických artefaktů.
V dnešní situaci to může být opět bezpečnostní riziko, byť vztah ČR ke státu Izrael je téměř bratrský. Jak nám ale řekli pod podmínkou neuveřejnění zdroje političtí a bezpečnostní analytici, i tady a v Plzni jakbysmet mohou být protižidovské nálady. Podívejme na řadu sportovních utkání předních evropských fotbalových klubů, jak vyzdvihují Palestinu. Minimálně naše mladší generace nemusí mít na současný ozbrojený konflikt unifikovaný názor, předkládaný médii.
Nedaleký bar s nevalnou pověstí. Foto: Václav Fiala
„My se tady zatím nijak moc nebojíme,“ říká Ukrajinka na prodejně upomínkových předmětů v areálu nové synagogy. „Ale co víme, jestli se tam situace ještě zhorší, může to mít důsledky i tady,“ konstatuje.
Onen Turek, který má českou manželku a provozuje to malé občerstvení, kde si vyvěsil podle něj svůj názor, si myslí, že nic špatného neudělal. Prostě upozornil na to, že mince má dvě strany. Ti, kteří sem chodí pro kebab, navíc aktuálně upozorňují na rétoriku tureckého vůdce Erdogana, který se velmi ostře postavil proti židovskému státu, „… a Turecko je přece v NATO, že,“ říkají lidé – a mají pravdu…
Pikantní je, že malý nenápadný Sultán kebab, jehož majitel je nyní vyšetřován policií na svobodě, je jen kousek na jedné straně od Staré synagogy, na druhé straně pak od klubu, kde se scházejí punkeři, skinheadi, anarchisté, zelení aktivisté a další rozmanitá společnost. Mají-li v pozdních hodinách hlad, stačí jen vyběhnout pár metrů – a už jsou v „kebabárně“. Jak se pak postaví k tomu, co se událo? Vlastně nijak. „Ať žije Palestina,“ konstatuje jeden třicetiletý mladý muž, který sem občas zajde.
Pokud byste vyrazili směrem k Americké třídě (dříve Moskevská), v její horní části po levé straně, když jste čelem k pomníku Díky, Ameriko!, sídlí už léta Česko-íránská obchodní komora. To jen tak pro zajímavost.
Každému (ne)stejně
„Dnes už to není tak, že by levice byla jednotná. Nikdo neví, kdo s kým vlastně táhne,“ říká okolojdoucí muž. „Kdyby policie konala taky tak rychle jako v případech Ukrajinců, co tu dělají bordel, tak by to bylo něco jiného,“ stáčí otázku týkající se kebabů na dennodenní problémy v Plzni. „Když je pak mega průser, to konají, ale jinak mají času dost. A o měšťácích raději nemluvit. Ti jsou ideální na nasazování botiček a buzerování chudáků bezdomovců, na který si troufají.“
Psali jsme:
Vlajkosláva
Zdá se, že přišel čas vlajek a praporů. Na budově bývalé státní vědecké knihovny, dnes studijní knihovny Plzeňského kraje, vlaje obrovitá ukrajinská vlajka. Na sídle třetího, centrálního plzeňského obvodu pak vlajka židovského státu. Mimochodem, to je ta budova, kde kdysi sídlili Němci a nechtěli si vyhodit se synagogou, se kterou dům sousedí, svůj úřad do luftu. „Na radnici už visela tibetská vlajka a taky původní běloruská,“ konstatuje další muž. „Bude taky třeba kurdská? Asi ne, to se všichni bojí Turků, aby vás náhodou třeba nepustili k nim na dovolenou.“
V tu chvíli mi vytane kauza mladých kurdských aktivistů – nikoliv teroristů –, kteří při cestě z Itálie, kde měli azyl, navštívili i Čechy, kde je tehdejší Chovancova policie hned zatkla a šupem poslala do Turecka.
Po Plzni tedy může za rok viset pěkná vlajkosláva. Když si vezmeme ještě české, unijní či městské prapory, tak by možná bylo načase zase přidělat další stojánky, kam by se daly zasazovat.
Bon apetit!
Když si tedy dáte v centru kebab, dürüm či další národní turecké jídlo, nezapomeňte, že jej v syrovém stavu připravili na jatkách v Německu v Neustadt an der Aisch, za Norimberkem směr Würzburg. A o vepřové tam nejspíš nezavadíte. Na to jsou jiné firmy. A také to o něčem svědčí. Ale hovězí, jehněčí, drůbeží, samozřejmě telecí, toho je dost a dost…
Tak vidíte, kam jsme se až dostali. A tak mne ještě napadá, víte, kde byste si mohli dát košer jídlo?
Ilustrační záběry. Foto: Václav Fiala
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
