Patrně si odborníci z tohoto ministerstva v ní vzali příklad z doby, kdy zde vládli komunisté. Zcela v duchu té doby zase rozhodují o tom jak zatočit se šetřílky. Nakomandované poměrové indikátory na radiátorech ústředního topení v zákoně spíše podporují kromě lobby jejich výrobců podnikání v poskytování služeb při rozúčtování nákladů na koncové spotřebitele s vytvářením „povolených „ průměrných nákladů a odchylek odečtených impulsů. Je přitom jasné, že sama podstata umístění indikátorů odebraného tepla na radiátorech je nesmyslná. I v této nové vyhlášce je to na jiných místech jasně vyjádřeno. Obytný dům je totiž dle projektu jedna topná jednotka. Mezi byty nejsou žádné tepelné izolace a teplo putuje z místa přebytku do prostor, kde je ho málo. Tedy například i do společných prostor jako jsou schodiště. Přímo vybízí mnoho obyvatel bytových domů k chování, které poškozuje ostatní uživatele bytů.
Zcela je opomíjena metoda alternativního výrobce, která spravedlivě rozúčtovává náklady na odebrané teplo pomocí systému odečtu teploty v sledovaných místnostech obytných domů (tzv. metoda denostupňů). Tyto indikátory se nemontují na radiátory, ale na stěnu v sledovaných místnostech. Nelze je tedy ovlivnit v neprospěch sousedních bytů. Co naměří, to i zaplatíte.
I znění nové vyhlášky č.269/2015 je formulováno nejasně a tak lze dojít k závěru, že i spotřebitel, který překročil 100% průměrné spotřeby v domě bude potrestán úhradou 200% z hodnoty průměrné spotřeby v domě. Viz §3 odst. (2) písm. a) .
Výňatek z vyhlášky č.269/2015 Sb.:
§ 3
Rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce
(1) Základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce činí 30 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Výši základní složky určí poskytovatel služeb.
(2) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemců služeb, kde jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v zúčtovací jednotce hodnotu o 20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody u příjemců služeb, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice. U ostatních příjemců služeb se vychází pouze z náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění. Poskytovatel služeb provede úpravu výpočtové metody takto
a) hodnota nákladu na vytápění příjemce služeb, jehož rozdíl překročil stanovenou limitní hodnotu, vztažená na 1 m2 započitatelné podlahové plochy příjemce služeb, se upraví na limitní přípustnou hodnotu nákladů na vytápění na 1 m2 započitatelné plochy, tedy 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, v případech, kdy nebyla dodržena spodní hranice
20 %, nebo 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případech, kdy nebyla dodržena horní hranice 100 %,
b) upravený náklad na vytápění příjemců služeb je pak násobkem výměry započitatelné podlahové plochy a hodnoty upravené a
c) takto stanovená upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
