Dnešní lidé nepotřebují ani vlasteneckou akci, leda pouze na vytvoření většího prospěchu, což zcela pokrývá Babiš. Babiš ví, že dnešní lidé potřebují jen materiální prospěch, proto ví, co jim má slibovat. Babiš tedy není žádná výhra, je dobrý jen k odvrácení jiných horších variant.

Emotivně vázané ideály kolektivního charakteru vyžadují nějakou nezištnou angažovanost pro druhé lidi, potažmo pro celou společnost. Proto se sice pěkně poslouchají, ale jen jako pohádky. Velké změny společenských poměrů vzbuzují obavy, protože takové jsme tu už měli.

Nad srázem

Evropa se zbavila průmyslu, nemá materiální zdroje, nemá lidi, protože se v posledních generacích nenarodili, a nakonec je bezpříkladně zadlužená, tedy nemá peníze ani na investice. Spoléhání na válku je jakési zoufalství, jak zaměstnat lidi a získat peníze, ale to platilo v dobách, kdy tu lidé byli. Dnes nejsou a museli by přijít migranti.

Bývalé postkoloniální paradigma přinášející Evropě velké výhody, kdy Evropa vyráběla průmyslové výrobky a zaostalý svět dodával suroviny, dnes není; bývalé zaostalé země vyrobí tytéž výrobky, co Evropa, dokonce ještě lepší a lacinější. Evropa je vzorem vyšší životní úrovně, ale to přece nebude stále, kde na to vezme? Stojíme tedy opravdu nad srázem a musíme si to uvědomit.