Dnešní lidé nepotřebují ani vlasteneckou akci, leda pouze na vytvoření většího prospěchu, což zcela pokrývá Babiš. Babiš ví, že dnešní lidé potřebují jen materiální prospěch, proto ví, co jim má slibovat. Babiš tedy není žádná výhra, je dobrý jen k odvrácení jiných horších variant.
Emotivně vázané ideály kolektivního charakteru vyžadují nějakou nezištnou angažovanost pro druhé lidi, potažmo pro celou společnost. Proto se sice pěkně poslouchají, ale jen jako pohádky. Velké změny společenských poměrů vzbuzují obavy, protože takové jsme tu už měli.
Nad srázem
Evropa se zbavila průmyslu, nemá materiální zdroje, nemá lidi, protože se v posledních generacích nenarodili, a nakonec je bezpříkladně zadlužená, tedy nemá peníze ani na investice. Spoléhání na válku je jakési zoufalství, jak zaměstnat lidi a získat peníze, ale to platilo v dobách, kdy tu lidé byli. Dnes nejsou a museli by přijít migranti.
Bývalé postkoloniální paradigma přinášející Evropě velké výhody, kdy Evropa vyráběla průmyslové výrobky a zaostalý svět dodával suroviny, dnes není; bývalé zaostalé země vyrobí tytéž výrobky, co Evropa, dokonce ještě lepší a lacinější. Evropa je vzorem vyšší životní úrovně, ale to přece nebude stále, kde na to vezme? Stojíme tedy opravdu nad srázem a musíme si to uvědomit.
Pokud by se vsadilo na válku, uspíší se jen pád, protože se nedostatečnost Evropy projeví hned. Úvahy o tom, že válka proti Rusku ospravedlní totalitní nadvládu, cenzuru, a rozpumpuje vlastenecké odhodlání je v českých zemích velice iluzorní. Za situace, kdy jsme vazaly Západu a všichni vědí, že není za co bojovat, leda za zájmy zahraničních korporací, nelze přece od lidí očekávat nadšení k boji s Ruskem a zopakuje se zřejmě současný scénář Ukrajiny, kde většina branců se skrývá, aby nebyli odvedeni a utíká z fronty. Strašení Ruskem, které v lokální válce nemá přesvědčivé výsledky, je nesmysl. Kdo tedy bude bojovat? Ukrajinci už dochází. Musíme se tedy zamyslet nad mírovým řešením.
Kde domov můj?
Můžeme uvažovat jakkoliv, ale pouze vlastenecká idea má šanci vytáhnout národ z problémů. Začíná to uvědoměním si reality a teleologické myšlení (uvědomění si budoucího vývoje na základě současného trendu). Internacionalismus neobsahuje žádnou emotivní ideu, globalista nejspíše před problémy uteče do jiného státu, protože jeho vlast je všude.
Potom je tu europeismus, jako jakási parciálně internacionální idea, která ovšem nemá šanci na uplatnění, protože vznik jednotného evropského národa vyžaduje jednotu myšlení i cílů. Ale tento jednotící narativ je okupován západními národy, jejich představami o historii, o tradičních nepřátelích, o tom, co vlastně Evropa je. Francouzi, Němci i Poláci bojovali kdysi z Ruskem, pro ně je možno přesvědčit svoje lidi k nenávisti k Rusku, ale co my, co Slováci, co balkánské národy? Který narativ bude vůdčí a který bude muset zmizet v rámci cenzury jako neevropský, nesprávný, jako Putinova subverze? Evropa mnoha narativů nemůže existovat, to potom není stát, ale sdružení států, z nichž některé budou bojovat proti Rusku, jiné budou stát na jeho straně.
Je mým domovem Evropa? Asi ano, ale jen jako místo. Jinak moji sousedé byli pro mne větším nebezpečím než cizí neevropské velmoci (určitě byli Němci naším bytostným ohrožením, zatímco Američané a Rusové osvoboditeli a zachránci). My tedy budeme přijímat narativ někoho jiného, navíc někdejšího bytostného nepřítele? To bychom už museli být úplné bahno, které si každý uhněte, jak chce. Snaha o jednotný evropský narativ je vlastně zrada vlastních dějin a udělají ji jen osoby, které před tváří dějin neobstojí jako vlastenci, ale jako zrádci (oikofobové) nebo zaprodanci (oportunisté). Z těchto lidí se neuplete nějaký silný provaz na neevropského nepřítele.
Konfliktní linie
Volby ukázaly, kde vede konfliktní linie mezi globalisty a nacionalisty. Globalistické Spolu, Piráti a Starostové na jedné straně a strukturovaně nacionalisticky orientované strany: ANO, Motoristé a SPD na straně druhé. Je nutno si všimnout posunu ANO směrem k nacionalismu proti minulosti, když kdysi s SPD nechtělo mít nic společného, ale dnes je to jinak. Všechno se to jaksi vyhraňuje a stará rozdělení mizí. V globalistické skupině existují neomarxističtí Piráti vedle neoliberální ODS zcela bez zábran, hlavně že jsou globalističtí. ODS se vzdala někdejších konzervativních narativů a Piráti bojovali proti kapitalistickým korporacím tak dlouho, až se stali jejich zastánci, tak dlouho bojovali za mír, až se z nich stali nepřátelé míru.
Levicově vlastenecké Stačilo propadlo proto, že levicové narativy nikoho příliš nezajímají a vlastenectví propagovaly autentičtěji jiné strany, prostě Stačilo se nezařadilo do nové situace konfliktních linií, nebylo přednostně nacionalistické, neodsoudilo globalismus v celém spektru, tedy i v levicovém, neodsoudilo VOKE, BLM, 62 pohlaví, neodsoudilo politickou korektnost, bojovalo nadbytečně minulé války atd.
Vítězství Motoristů ukazuje vzor správného přístupu k získání současných bytostně racionálních a materiálně založených voličů, kteří ovšem prohlédli, že mírně nacionální strana hájící ekonomické zájmy státu je to pravé ořechové a že globální internacionalismus smíšený s europeismem, ekologickým a válečným hazardérstvím je právě na ústupu a mohl by je zatáhnout do zákopů na smrt.
Globalistická strana ovšem ustoupila jen o pár bobů, má obrovskou podporu západních korporací, evropských a soukromých fondů, tajných služeb, mediální sféry atd. Vzhledem k této podpoře je vůbec téměř zázrak, že voliči zvolili opozici proti nim. Tím nastává ona zvláštní situace, která musí zarazit každého. Lid volí zcela někoho jiného, než skutečně vládne v institucích a informačním prostoru. Demonstrace dělá někdo jiný než, kdo volil vládu. K vládním činitelům zvoleným lidem není žádná úcta těch, kteří jsou natolik vybaveni penězi a vlivem, aby se jim vysmívali, hanili je, tahali po soudech a řvali na ně. To ukazuje, že si lid nevládne v tomto státě a moc má někdo jiný. Přesto jsou ještě některé instituce nezávislé a nelze mluvit o diktatuře mocných, pouze politická moc je bezradná tváří v tvář mocným silám v pozadí téměř všech institucí. Vyvěšování ukrajinských vlajek to ukazuje. Vládní činitel prohlásil, že státní instituce by neměly mít vyvěšenou ukrajinskou vlajku. Ale poslechly jen některé. Někde v pozadí si globalistické světovládné síly poznamenaly, kdo ji nevyvěsil a ten je do budoucnosti odepsán.
Zbavit se globalistického vlivu je podstatné, protože oni nás vlečou na kraj srázu. Oni hlásají narativy, které podporují vymírání a materiální rozmařilost vyčerpávající zdroje, oni Evropu zbavili průmyslu, oni do ní natahali migranty, oni deformovali péči o životní prostředí do strašidelného greendealu, oni se snaží o cenzuru, lžou a dehonestují a oni nakonec chtějí válku, aby mohli nastolit totalitní válečný režim. Zatím jsme toto nebezpečí oddálili, ale není vyhráno. Levicové narativy to ovšem nevyřeší, protože promlouvají k jinému světu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
