Štědrovečerní večeře je velkým svátkem, a také extra chemickým koktejlem. Neznamená to však, že by ostatní večeře byly z pohledu chemie diametrálně jiné. Představme si bramborový salát a u něho klobásu, smaženého kapra nebo obalovaný řízek. Vše vystrojené, připravené, příbory cinkají a konzervanty jako první vykukují z talíře. Kupované suroviny musejí vydržet dlouhé přepravní cesty, různé klimatické podmínky a dlouhé vystavovací doby v obchodech.

Je tedy nutné potraviny konzervovat. Ale nejen to, je třeba je dobarvit, dochutit, dosladit, stabilizovat, emulgovat, zahustit, leštit a mnoho dalšího. Konzervační látky mohou být přírodní nebo umělé. Bohužel druhá skupina látek dnes v používání vede. A tak nám slavnostní společníky dělá benzoan sodný, dusitan sodný a i štiplavě páchnoucí oxid siřičitý. Že tyto látky do bramborového salátu nedáváte? Pokud jste použili zakoupenou majonézu, tatarskou omáčku, jogurt, konzervovanou zeleninu, zabalený salám, co naplat, máte některou z uvedených látek určitě i v salátu.

V dnešní potravinově zdravé době je používání přídatných látek do potravin velkým tématem. Často v obchodech potkávám lidi, jak si prohlížejí potraviny a čtou si jejich složení. Určitě se musíme mít na pozoru, ne však propadnout neznalecké hysterii. Například některá tolik diskutovaná „éčka“ (přídatné látky do potravin) jsou v mnohých zemích zakázána, jiná jsou naopak zcela běžná. Například E 260 je kyselina octová, E 300 je kyselina askorbová (známěji vitamín C) a E 330 je kyselina citrónová. Jedná se tedy o látky, které běžně konzumujeme a často za ně platíme i nemalé peníze.

Nealkoholický přípitek

Podívejme se na mnohé sycené a i nesycené nealkoholické nápoje, které v obchodech před Vánocemi často nakupujeme po celých kartonech. Mnohé z nich nás lákají na své zdravé složení, tj. bez cukru (myšlena sacharóza). Velká většina těchto bezcukerných nápojů používá ke svému „oslazení“ tzv. náhradní sladidla. Ta mají chuťový efekt větší než cukr, avšak často bývají připraveny uměle. V nápojích se nejběžněji setkáme s aspartamem a acesulfamem. Zdravotní nezávadnost těchto umělých sladidel je stále předmětem diskusí, je však jasné, že u mnohých lidí mohou přinejmenším vyvolat alergii. U nás je poslední dobou hitem coby sladidlo stévie sladká. Této rostlině jsou přisuzovány nejrůznější kladné účinky na lidský organismus. Je však jednoznačné, že stévie jako sladidlo je oproti cukru téměř nekalorická, je vhodná i pro diabetiky a nezpůsobuje zubní kaz. Mnoho nápojů je dnes doslazováno právě stévií. Množství nealkoholických nápojů obsahuje také kyselinu fosforečnou (celým názvem kyselina trihydrogenfosforečná). Nápojům dodává jejich kyselou a štiplavou chuť. Neznamená to, že bychom se nemohli napít, avšak nadměrná konzumace může způsobit neblahé zdravotní potíže. Pokud bychom jich vypili více než dva litry denně, hromadilo by se nám v organismu nadměrně fosforu v různých sloučeninách a tělo by mělo tendenci ho vylučovat, převážně ve formě fosforečnanu vápenatého. A právě vápník bude chybět ve struktuře kostí. Při dlouhodobé konzumaci těchto nápojů tak hrozí vznik osteoporózy, tj. řídnutí kostí.