Jiří Řezník: Josef Gruber a Obzor národohospodářský II.

04.01.2016 8:00 | Zprávy

Časopis se postupně měnil ze zpravodajské a odborné revue v teoretickou revui. Název časopisu Obzor národohospodářský byl třeba v časopisu HLAS [Mesačník pre literaturu, politiku a otázku sociálnu], redigovaný Dr. Vavro Šrobárem, použit jako název jedné z rubrik.

Jiří Řezník: Josef Gruber a Obzor národohospodářský II.
Foto: Archiv
Popisek: Josef Gruber

Časopis HLAS měl rozdělený obsah v r. 1903 na různé články, beletrii, obzor politický, obzor školský, obzor národohospodářský, obzor časopisecký, obzor sociální, obzor spolkový, obzor literární, obzor umělecký a referáty.

Obecnější tendence

Časopis Obzor národohospodářský vycházel po celou dobu s podtitulem Časopis věnovaný otázkám národohospodářským a sociálně-politickým (respektive sociálně politickým od r. 1939) jako orgán Jednoty ku  (k) povzbuzení průmyslu v Čechách (do 47. ročníku), pak Jednoty k povzbuzení průmyslu a řemesla. Od svého počátku byl také orgánem Vývozního spolku pro Čechy, Moravu a Slezsko až do r. 1921 (od r. 1919 Vývozního spolku pro Československou republiku v Praze). Od r. 1947 časopis byl též orgánem České společnosti národohospodářské. Od svého druhého ročníku vycházel časopis až do r. 1918 s podporou České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze, od r. 1919 pak s podporou České Akademie věd a umění v Praze. V letech 1922 - 1924 vycházel časopis též s podporu Ministerstva školství a národní osvěty v Praze. Předplatné na první rok činilo 6 zlatých i s poštovným, v druhém roce bylo sníženo na 4 zlaté, poštovné činilo 50 krejcarů, tedy poštou 4.50 zlatých, předplatné na půl roku 2 zlaté, poštou 2.25 zlatých. Pro zajímavost:  Z dnešního hlediska se uvádí, že 1 zlatý rovná se 260 Kč. Podle jiného způsobu výpočtu s ohledem na výdělky a ceny se interval má pohybovat mezi100 až 520 Kč. 1 rakouská koruna se má rovnat zhruba 130 Kč.

Od r. 1897 do r. 1940 členům Jednoty průmyslové byl časopis zasílán zdarma. V roce 1928 se čtenáři mohli dozvědět, že předplatné na 11 čísel o celkovém rozsahu 884 stram bylo zvýšeno na 75 Kč (jednotlivé číslo 7 Kč) oproti minulým rokům pro značné rozšíření a obohacení. V r. 1931 předplatné do Československa, Polska a Rakouska činilo 75 Kč, do Argentiny, Belgie, Bulharska, Estonska, Francie, Lotyšska, Maďarska, Německa, Nizozemí, Portugalska, Rumunska, S.S.S.R.  a Švýcarska 90 Kč. Do ostatní ciziny 110 Kč. Jako paradox lze uvést, že i když se v následujících letech rozsah časopisu zmenšoval, tak cena až do r. 1939 se nezměnila.

Podle oznámení ve 3. čísle 44 ročníku předplatné včetně porta a obalu na celý rok činilo 75 K do Česko-Slovenska (od 10. čísla do Protektorátu Čechy a Morava), Jugoslávie a Polska 75 K. Do Argentiny, Belgie, Bulharska, Estonska, Francie Lotyšska, Maďarska, Německa, Nizozemí, Portugalska, Rumunska, S.S.S.R. a Švýcarska 90 K. do ostatní ciziny 110 K. Jednotlivá čísla bylo možné koupit za  7 K a bylo možné je obdržet v administrativě, u knihkupců neb v kiosku v Praze II, Lüzowova 3. Podle oznámení na podzim r. 1947 předplatné časopisu o rozsahu 483 stránek včetně poštovného činilo ročně 250 Kčs, pololetně 130,-Kčs, jednotlivé sešity bylo možné koupit za 28,- Kčs.

V r. 1953 budou muset čtenáři za čtyři čísla časopisu Politická ekonomie o celkovém rozsahu 304 stran zaplatit 24 Kčs. V r. 1967 předplatné za 12 čísel Politické ekonomie v rozsahu 1140 stran činilo 54 Kč (6 dolarů, 2,3,0 GBG). V r. 1979 předplatné za 12 čísel Politické ekonomie o rozsahu 1344 stran bylo určeno ve výši 84 Kčs. Do zahraničí byla Politická ekonomie exportována za cenu 100,- Dutsch Glds. Zatímco rozsah a cena  pro domácí čtenáře se v dalších letech neměnily, tak pro zahraniční čtenáře se cena každoročně zvyšovala  do r. 1981 na 118,- Dutsch Glds, pro r. 1982 je uváděna cena ve výši 120, - DM, která se zase postupně zvyšuje v dalších letech až na cenu 177, - DM v r. 1989.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Ing. et Ing. Miloš Nový byl položen dotaz

Proč by se od stavu ekonomiky měli odvíjet jen vaše platy?

Co třeba platy učitelů, lékařů, policistů....Nemyslíte, že kdyby lidé měli důstojné mzdy, tak by pro ně to vaše zvýšení platů nebylo jako červený hadr na býka? A co třeba rodičovská, proč ta se aspoň pravidelně nevalorizuje? To, když jste přidávali, tak vám bylo zatěžko přidat všem, kteří jí pobíraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Kobza: Emisní povolenky = novodobé odpustky

11:44 Jiří Kobza: Emisní povolenky = novodobé odpustky

Každý, kdo viděl nebo četl cokoli o Mistru Janu Husovi, ví, že jedním z hlavních důvodů jeho prohláš…