V prvním dílu bilance jsme si řekli, v jak špatném stavu stát je po nešťastném začátku, kdy se k moci dostali lidé, kteří nedbali zásady ponechat, co je dobré, a opravit, co je špatné. Vadilo jim Občanské fórum a naopak hodil upadající systém politických stran.  Shrnuli jsme smutnou historii devastace národního hospodářství a ztráty národního majetku a slíbili, že další díly „Novoroční bilance po dvaceti šesti letech“ budou pojednávat o otázkách sociálních, o zdravotnictví a o tom, jak řídit stát.

OTÁZKY SOCIÁLNÍ A KULTURA

Cílem je sociální smír

Má-li se dosáhnout příjemného prostředí, ve kterém by se dobře žilo všem občanům, je potřeba pečovat o sociální smír, kdy o každého je přiměřeně postaráno. Znamená to zbránit chudobě i přílišnému nadbytku, a zajistit i bezpečnost. K pohodě ve společnosti, například, přispěje, když příjmy aktivního pracovníka před odchodem do důchodu a po něm jsou v poměru, který byl rozumně dohodnut a podobně to musí být u hladin příjmů všech, kteří z nějakého důvodu nejsou zaměstnáni. Někoho překvapí, že pro sociální smír je potřeba řešit i nadměrné příjmy vydělávajících. Je to nutné, když pocházejí ze stejných zdrojů, jako běžné příjmy. Začínají od hranice, nad kterou se další příjem již nedá zdůvodnit zvláštní užitečností příjemce, nebo jeho zvýšenými životními náklady. V  takovém případě nejde o závist, ale o požadavek spravedlnosti. Nadměrné příjmy nebývají používány účelně a část národního produktu přichází nazmar.