Milí spolubratři v kněžské službě, sestry a bratři v Kristu, milí přátelé,

chci vás všechny i každého zvlášť pozdravit na prahu nového roku 2016. První den roku je od pradávna významný svým spojením s nejrůznějšími tradicemi. I já bych rád dodal několik slov.

První den občanského roku jakoby se narodil z bilancování roku předchozího. Je však obrácen do budoucnosti, je dnem předsevzetí a plánů. Oba pohledy – ten zpět, který bilancuje, i ten vpřed, který plánuje, k sobě patří. My věřící dobře víme, že správné předsevzetí a určení směru dalšího života může vzejít jen z pravdivého, klidného a věcného poznání předchozího jednání.

K ustáleným tradicím patří, že o těchto dvou tématech, tedy bilancování i pohledu vpřed hovoří lidé v čelních funkcích. Očekáváme tedy zásadní projevy politiků a státníků. Často však právě tato vystoupení odhalí, že jejich posuzování situace je jen směsí zastírání a planého ujišťování. Čím je situace vyhrocenější, tím více vystoupí na povrch jejich bezradnost a beznázorovost.

Zároveň s těmito lidmi v čele však hodnotíme a bilancujeme svou osobní situaci každý sám. Ptáme se: Kam jsme došli? Co můžeme v novém roce čekat? A co můžeme dělat? Tyto otázky zneklidňují každého, kdo si zachoval zájem, soudnost a lidskou zodpovědnost.