Již před časem jednali poslanci kontrolního výboru europarlamentu s Evropskou komisí o možném podvodu při dotaci na rekreační středisko Čapí hnízdo, který vyšetřuje i tuzemská policie. Z čerstvých informací deníku Neovlivni.cz pak vyplývá, že komise předala protikorupční agentuře OLAF žádost místopředsedy představenstva Agrofertu Petra Cingra, podle které ministerstvo průmyslu upravilo svou dotační politiku.

Právě Faltýnkův případ je nejlepší ilustrací střetu zájmů, do kterého se dostal ministr financí a majitel Agrofertu Andrej Babiš (ANO). Jako největší příjemce eurodotací v Česku má na starost kontrolu, jestli se správně rozdělují. Pro srovnání – největší příjemce zemědělských eurodotací v Německu si v roce 2014 dosáhl na pouhých 15 procent částky, kterou ve stejném roce získal Babišův Agrofert.

Další peníze pro Čapí hnízdo

Ze zemědělských dotací dosud inkasoval Babiš několikrát vyšší částky, než z tzv. strukturálních fondů zaměřených například na podporu podnikání a ochrany životního prostředí. Firmy koncernu Agrofert vyčerpaly v letech 2010-2014 celkem 1,63 miliardy korun ze strukturálních fondů. Přitom pouze v roce 2014 dostalo 66 Babišových zemědělských podniků od SZIF 769 milionů korun eurodotací. Od roku 2010 tak mohla celková částka překročit čtyři miliardy.

Ministr financí vylučuje při zemědělských dotacích střet zájmů tím, že jejich převážnou část tvoří tzv. dotace na půdu, která dosahuje až šesti tisíc korun na hektar. Přehled dotací tak ukazuje, že Agrofert hospodaří zhruba na sto tisíci hektarech.