Důležitější je však jiná informace, které se nedá tak snadno rozumět: lidí ubývá také stěhováním. V tom se skrývá jádro problému, proč se v populačním ohledu Česko nevyvíjí uspokojivě.
Nejde přitom v první řadě o to, že se lidé stěhují za hranice republiky. Podstatnější je fakt, že opouštějí jednotlivé regiony, respektive většinu regionů s některými výjimkami. Těmito výjimkami je zázemí velkých měst. Teoreticky by se dalo říci, že satelitní sídliště především v okolí Prahy, Brna, Plzně, Olomouce a Českých Budějovic odebírají obyvatelstvo z měst a že tedy není divu, že v samotných městech a také na venkově lidí naopak ubývá. Tento celkový pohled však nic nevysvětlí. V součtu lidí stejně ubývá a tak se útěkem do satelitů nedá úbytek v jiných regionech vysvětlit.
Pozoruhodný je i fakt, že v satelitech se na rozdíl od měst a venkova také více lidí rodí, než umírá. Přirozený výklad, že přece v satelitech lidé zakládají rodiny, také nic nevysvětlí. Zbývá totiž otázka, proč právě v satelitech.
Na celý problém se však dá podívat z jiné strany a tento pohled nabízí logickou odpověď, co se vlastně v Česku děje.
Země prožila deprimující hospodářskou recesi a také finanční potíže řady domácnosti se podepsaly na tom, že lidé přestali investovat do vlastní rodiny. V důsledku se nerodí děti, protože k tomu není vhodné prostředí, to dá rozum. Přesto existují enklávy pozitivní deviace, kde lidé investují do nového bydlení či zlepšují své dosavadní byty a domy.
V takovém prostředí se pak logicky mohou rodit i děti. Když se hovoří o populační explozi tzv. „Husákových dětí“ v sedmdesátých letech minulého století, tak je jisté, že bylo podpořeno právě mohutnou státní výstavbou.
Satelity v okolí velkých měst je možné pomlouvat, protože zpravidla vznikají chaoticky a nevytvářejí žádné společné veřejné prostory. Přesto patří k ostrovům pozitivní deviace, protože dokážou vytvořit aspoň kvalitní soukromé prostředí a dobré sousedské vztahy. Proto ukazují správnou cestu. Není to pochopitelně cesta k plánování porodnosti tím, že se mladým rodinám připraví klidné hnízdečko lásky. Investiční politiku normalizačního komunistického režimu není možné zopakovat.
Představa, že stát začne stavět kolonie zahraních domků za městem, je absurdní.
Přesto je dobré vědět, že existuje cesta, jak může vzniknout dobré bydlení, do kterého se lidé rádi stěhují a kde rádi žijí. Státní či městská politika mohou tuto cestu podpořit třeba tím, že zlepší proces územního plánování.
Satelitní sídliště a jednotlivé domy by tedy nemusely vznikat zcela chaoticky a nahodile, místo toho by jim obce mohly nabídnout prostory skládající se do logických celků a zvláště vybavené potřebnými službami. Samozřejmě si mohou ze satelitů vzít příklad i velká města a nabídnout uprostřed vyšší výstavby stejné hodnoty jako nabízí satelitní kolonie, tedy především bezpečí, klid a pořádek.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
