Důvodem pro toto obsahové zaměření byla sada dokumentů, které Evropská komise zveřejnila 14. prosince a jejichž prioritou mělo být vyhodnocení a očekávání přínosů spojených s využíváním Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). V období, kdy se velký důraz klade na to, aby u evropských fondů došlo nejenom k vyhodnocování toho, zda jejich využití bylo v souladu s legislativními pravidly, ale též ekonomických přínosů vynaložení jednoho eura takto poskytnuté podpory, kdy zdůrazňování výkonnosti a reálných výsledků využívání veřejných zdrojů EU začíná silně rezonovat, bylo avizované sdělení Evropské komise očekáváno s mimořádným zájmem.

Nesporně mu nelze upřít to, že míří správným směrem, nicméně jeho ambice i nároky se nemusejí zdát zcela dostatečné v porovnání s potřebou, která na tomto poli existuje. Přestože dokument obsahuje očekávané podoby výstupů v jednotlivých sférách využívání ESIF, bohužel stále končí u výčtu materiálních výstupů typu délky nově pořízených komunikací, či počtu podpořených podniků. Jeho ambicí by mělo být daleko pregnantněji vyčíslit skutečné přínosy alokovaných ESIF na vývoj standardních makroekonomických veličin, například HDP, míru nezaměstnanosti či produktivitu. Zvláště, pokud Evropská komise disponuje všemi, či alespoň drtivou většinou ingrediencí, tedy vstupních informací, jež jsou pro podobný charakter výstupu potřebné.