Richard Hindls, Vysoká škola ekonomická

Ekonomika potřebuje klid a optimizmus. Manažerské barometry, jak domácí, tak ty monitorující situaci v našem blízkém okolí, například německého institutu Ifo, přitom vyznívají pozitivně, jakoby naznačovaly, že právě to manažeři a podnikatelé čekají. Z čistě ekonomického pohledu se prostě zdá, že by mohl být příští rok celkem klidný. (Zřejmě jen není možné, už jen vzhledem k vysoké základně, očekávat tak enormní tempa růstu jako letos.) Existuje ale celá řada souvislostí, nervozit a rizik, které Evropu provázejí. Ta nejsou ani tak ekonomická jako geopolitická a predikovat podobné věci je velmi obtížné, protože chování politických elit je těžko předvídatelné.

Helena Horská, Raiffeisenbank

V souvislosti s rostoucím vlivem Číny na globální ekonomiku považuji za největší riziko možné další oslabení yüanu. Část trhu doufá, že čínská centrální banka nebude příliš tlačit na pilu, že nebude yüan cílevědomě výrazně oslabovat. Otázkou nicméně je, co přinese přijetí čínské měny do systému SDR Mezinárodního měnového fondu – jestli nejde o snahu čínských autorit “zbavit se odpovědnosti” za vývoj měny; snahu mít možnost tvrdit “my neintervenujeme, naše měna se pohybuje sama.” Může totiž například dojít k tomu, že s tím, jak se výrazně rozpohybuje americký dolar, začne protikurzem yüan oslabovat – a ostatní asijské měny se budou muset přizpůsobit.

Michael Romancov, Karlova Univerzita

Trochu v závětří dramatických zpráv, kterév roce 2015 přicházely v podstatě z celého světa, se vezla Jižní Amerika. Přesto, a nebo možná právě proto, ji v příštím roce doporučuji pozorně sledovat. Pokud se totiž bude dlouhodobě propadat cena ropy, může stát, jehož rétorika byla v poslední době mimořádně agresivní – nebo řekněme asertivní s nádechem agresivity – tedy Venezuela, dostat do úzkých. Přitom Venezuela v poslední době na jedné straně hodně vojensky posílila a na té druhé v ní existuje obrovská domácí opozice. Pokud se přitom něco špatného začne dít, je dost dobře možné, že vládnoucí režim z toho obviní Spojené státy a požádá podporu Rusko.

Jan Procházka, EGAP

Pro EGAP, pokud to vezmu geopoliticky, je hlavním rizikem Rusko, sankce a obecněji vývoj v té zemi; možná je to spojitá nádoba s cenou ropy, tak tu nebudu jmenovat jako další riziko. Samozřejmě, že v Rusku máme velkou angažovanost, chceme tam pokračovat – a pokračujeme tam – a proto je to pro nás velké téma. Pokud nebudu mluvit (jen) za EGAP, tak podobně velkým tématem je Evropa, její budoucnost. Narážím tím na rozklad, nejednotnost, kterou je možné v poslední době sledovat. A do třetice, rizikem pro rok 2016 je určitě i populizmus, který nás teď obklopuje, který je patrný nejen v České republice, ale i v Evropě. Ten já vidím jako obrovský problém.

Ján Lalka, Surveilligence

Česká republika je informačně velmi rozvinutá společnost, kde je k dispozici obrovské množství zdrojů informací. Lidé jsou zvyklí je bohatě využívat – a s tím souvisí riziko zneužití těchto informací, respektive zdrojů. Toho jsme svědky v posledních letech, kvalita informací, jejich důvěryhodnost, klesá. Hrozí manipulace s informacemi ve veřejném prostoru, ovlivňování ve prospěch dané skupiny, strany nebo jednotlivce. S tím pak svým způsobem také souvisí kybernetické riziko či bezpečnost. Většina lidí žije na horní palubě a neuvědomuje si, co se děje na internetu. Tam už se nějakou dobu vede válka o osobní údaje, know-how, vedou se útoky na mezifiremní i globální úrovni.