„Moje teta mi přes svátky přinesla Havlem načtené celé hry Asanace a Pokoušení. Kdysi jí je dal na další šíření můj táta, který je dostal od Václava Havla,“ řekl serveru HlídacíPes.org ředitel společnosti Post Bellum a autor rozhlasových Příběhu 20. století Mikuláš Kroupa.

Jak vzpomíná jeho otec, někdejší disdent a polistopadový politik Daniel Kroupa, jednu z kazet mu na svém venkovském sídle na Hrádečku předal osobně Václav Havel. „Žádal mne aby se to co nejrychleji přetočilo, bylo to horké dílo… Fungovalo to jako samizdat,“ vzpomíná Kroupa.

Samizdat i záloha

„Václav Havel potřeboval texty dostat mezi lidi a vedle samizdatu se třinácti kopiemi byla i tahle metoda nahrání na magnetofon. Kazety pak dal přátelům, kteří je dále šířili. Hrát se to nemohlo, ale lidé o to měli zájem a tak se to postupně mezi ně dostávalo,“ souhlasí Anna Freimanová, která se angažovala v samizdatových edicích, zejména při vydávání časopisu O divadle.

Existence kazet podle ní není pro znalce Havlových her a pro badatele či někdejší disidenty žádná novinka. „Ale je to určitě zajímavost,“ připouští Freimanová, která v letech 1990 – 2003 pracovala v Kanceláři prezidenta republiky jako tajemnice Václava Havla pro literární a divadelní agendu.

Jak potvrzuje vedoucí dokumentačního centra Knihovny Václava Havla Martin Vidlák, knihovna několik takových kazet v archivu má. „Již i v digitalizované podobě,“ podotýká Vidlák.