Podzim nebude patřit jen volbám, zejména u nás a v Německu, ale také daňovým reformám, to v USA a možná i Korejské republice. Zatímco nový americký prezident Donald Trump se teprve rozhoupává ke kroku, kterým by přetáhl na svou stranu větší část veřejnosti, nový jihokorejský prezident Mun Če-in už má jasno. Jeho daňová reforma má zvýšit daňovou zátěž nejbohatších společností o 3 procentní body ze stávajících 22 na 25 procent.

To není málo, pokud to srovnáme s dosavadní praxí, kdy se největším společnostem slibovaly spíše daňové prázdniny. V žebříčku deseti největších jihokorejských společností najdeme i takové, jejichž efektivní míra zdanění (kolik skutečně platí) je mezi 8 – 11 procenty. Další platí víc, ale jejich statistiky zahrnují i lokální daně a zdanění v zahraničí, kde platí vyšší daňové sazby.

Mun vyhrál volby hlavně slibem, že s neférovými praktikami velkého byznysu skončí. Liberálního kandidáta vyneslo vzhůru znechucení z korupčních skandálů na nejvyšších místech a z toho, že stát je fakticky pod kontrolou velkých firem. Rozhodující neformální organizační jednotkou jihokorejské ekonomiky je čebol (chaebol), neprůhledný slepenec reálného a finančního kapitálu, sítě podniků kolem bank pod kontrolou nejvýznamnějších rodinných skupin.

Neprůhlednost tam hraje roli, protože usnadňuje skrývání nebo předstírání majetku, vynucování kontraktů, vytváření umělých nákladů a vyvádění zisku. Takhle je to aspoň vnímáno veřejností, která ve volbách hlasovala pro vyvedení státu z korporátního zajetí. Návrh daňové reformy by tím mohl pohnout. Vyšší zdanění má být uvaleno na společnosti s daňovým základem nad 200 milionů wonů (asi 4 miliardy korun). Když se jim to budou zdát 3 procentní body navíc moc, mohou začít uvažovat o rozdělení společnosti na menší části, jinými slovy, o rozpuštění čebolu.

Podle údajů agentury Bloomberg by se vyšší sazba týkala jen 92 společností, ale ty mají obrovský vliv, protože představují 65 procent kapitalizace země. (Více ZDE)