Viděno touto optikou, působí rozhodnutí šesti krajů zavést plošné přijímací řízení na maturitní obory, doslova bizarně. Je však rozhodnutí krajských radních skutečně tak nesmyslné, jak se mnohým na první pohled jeví?

Nejprve trochu demografie a statistiky. Když budeme brát do úvahy demografický vývoj a Gaussovu křivku, tak nevyhnutně dospějeme k několika závěrům. Demografie vypovídá, že již léta dochází k populačnímu úbytku, Gaussova křivka pak o rozložení IQ a o dalších studijních předpokladů v populaci. Již dlouhá léta je přitom všeobecně respektována teze, že géniů je přibližně stejně jako lidí, trpících nějakou formou mentální retardace, a naprostá většina z nás se nachází je někde v průměrných hodnotách. Tedy, řečeno polopaticky - máme ve společnosti maximálně 30% lidí, schopných vystudovat nějakou regulérní vysokou školu a maximálně 4% géniu, kteří mohou působit jako špičkoví akademici či vědci. A teď klíčová otázka. Mění se Gaussova křivka v závislosti na demografickém vývoji?

Pokud ne (a to Vám řekne valná většina odborníků), není technicky možné, aby zůstával nominální počet středoškoláků a vysokoškoláků stejný.  Tato situace vede k tomu, že i přes obrovskou, doslova nadlidskou snahu učitelů na středních školách, často žasneme nad znalostmi, či lépe než neznalostmi našich maturantů. Od toho se pak odvíjí nářek vysokoškolských učitelů, že rok od roku jsou studenti na VŠ v průměru horší. Není to tak dávno, kdy si mi soukromě jeden z vysokoškolských pedagogů s lehkou nadsázkou povzdechl, že půjde-li to takhle dál, tak bude za 15 až 20 let učit své studenty číst a psát. Jinou, ale v důsledcích stejně zhoubnou cestou jako snižování kvality výuky, je pak otevírání absurdních oborů, které doslova chrlí nezaměstnané. A co hůře, nezaměstnatelné.

Druhou, neméně podstatnou otázkou, je pak procentuální počet vysokoškoláků v populaci. Není to tak dávno (možná tak pět let) co jsem se upřímně děsila nad úvahami některých akademicky vzdělaných lidí o tom, že optimum je někde okolo 55 až 66% (!) vysokoškoláků a bakalářů v populaci. Momentálně přitom tvoří vysokoškoláci 12% populace (sčítání lidu 2011) a v současné době nějakou vysokou školu studuje zhruba polovina lidí mezi 18 a 26 lety. A to je neúnosné – ideální počet je výrazně nižší, já osobně se domnívám, že minimálně o 6% (tolik činní nezaměstnanost mezi vysokoškoláky), ale možná spíše o víc.