Navržený legislativní návrh obsahuje několik důležitých změn. Jedná se především o restrukturalizaci stávajícího zdanění na dvousložkové. Energetická složka daně má odrazit energetický obsah paliva a emisní složku oxidu uhličitého, který spalováním paliva vzniká a je v návrhu stanovena ve výši 9,6 eura/GJ pro pohonné hmoty a 0,15 eura na gigajoule pro výrobu tepla. Jednotná emisní složka daně ve výši 20 eur na tunu CO2 pro všechny energetické produkty má odpovídat zhruba tržní ceně tuny CO2 vytvořené v rámci systému pro obchodování s emisními povolenkami.

Má dojít také v provázanosti národních sazeb, kdy se členským státům ukládá, aby respektovaly nejen minimální sazby, ale aby rovněž stanovily stejné sazby v přepočtu na gigajoule spáleného tepla pro stejný účel použití. Všechny druhy pohonných hmot by tedy například musely mít stanovenou stejnou národní sazbu daně v přepočtu na gigajoule.

Stanovení jednotné sazby emisní složky daně na úrovni 20 EUR/t CO2  může mít však také jisté negativní důsledky pro nové členské země, pokud nebudou snižovat energetickou spotřebu. V současné době tyto státy mají totiž vyšší energetickou náročnost svých ekonomik s velkým podílem klasických fosilních paliv, jako je například uhlí v porovnání se zbytkem EU.

V návaznosti na skladbu závazků v rámci evropské politiky snižování emisí CO2 do roku 2020 Komise navrhuje přechodné období na uplatnění emisní složky daně u všech použití s výjimkou pohonných hmot, a to pro Bulharsko, Českou republiku, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko do 1. ledna 2021.