Děkuji za slovo, pane předsedající. Ne snad, že bych pokaždé chtěl reagovat na vystoupení svého předřečníka, většinou to nestojí za to, ale vzhledem k tomu, že tady padla otázka, která zcela jistě zajímá i veřejnost, tak spíše veřejnosti bych rád odpověděl, že úročení protiinflačních dluhopisů má ten půvab, že se tam dopředu nesmlouvá žádný konkrétní úrok, ale že je nasmlouváno, že je připsán úrok ve výši vývoje indexu spotřebitelských cen, tedy chcete-li ve výši inflace, jednou za půl roku.To znamená jednou za půl roku je onen úrok ve výši inflace zveřejněné Českým statistickým úřadem připsán a ihned následně reinvestován. To znamená investor má jistotu, že i tehdy, kdyby tady vládla sociální demokracie s komunisty a byla by inflace třeba 14 %, že stát mu vyplatí úrok ve výši 14 %, pokud to bude údaj z indexu spotřebitelských cen zveřejněného Českým statistickým úřadem. Je to tedy jediný produkt, který bude mít občan k dispozici, kde je stoprocentní jistota garantovaná státem, že reálná hodnota, reálná hodnota těch prostředků, za které si dluhopisy koupil, zůstává stejná. Samozřejmě, že za tuto stoprocentní jistotu má také stoprocentní jistotu, že se ta reálná hodnota nezvýší. On nemá šanci vydělat ani korunu, ale má stoprocentní jistotu, že ani korunu neprodělá. To je půvab protiinflačních dluhopisů a z tohoto logického důvodu se nedá říct ten úrok dopředu.Ten je vždy stanoven zveřejněním Českého statistického úřadu. Já samozřejmě netvrdím, že občanům jejich úspory uchráním, já jim to pouze nabízím, oni si je stoprocentně uchrání před inflací, pokud si ty protiinflační dluhopisy koupí. Koneckonců dokonce i ty neprotiinflační, ty, které jsme nabízeli v loňské pilotní emisi, si v poměrně hojné míře nakoupily odborové organizace. Mě to velmi těší, protože v okamžiku, kdy jde o jejich vlastní peníze, odborové organizace důvěřují fiskální politice vlády České republiky.