Bohuslav Sobotka se ve svém komentáři (Druhý pilíř a peníze oknem, LN 23. 4.) opřel do probíhající důchodové reformy. Nejenže ji mylně zúžil pouze na vznik II. pilíře, ale zároveň v plné nahotě ukázal, že ČSSD žádný vlastní recept nenabízí, a dokonce si protiřečí.

Předseda ČSSD rád přirovnává II. pilíř k hazardu a ke kasinu. Současně jeho strana chce posilovat III. pilíř, kde však penzijní fondy fungují na stejných principech a obdobné regulaci. Svými výroky tak vzkazuje pěti milionům občanů, kteří si už dlouho spoří na penzi ve fondech – „hazardujete, hrajete v kasinu, vytváříte zisk soukromým správcům, ale já vás v tom budu podporovat".

Kromě toho taktně pomlčel, že tato vláda posílila právě i III. pilíř, hlavně bezpečnost úspor oddělením majetku střadatelů a vlastníků a lépe nastavila státní podporu.

Jeho hlavním „argumentem" v článku zůstal fakt, že státní dluhopisy důvěryhodných států se pohybují na nízké úrovni. Za prvé, jsem ráda, že pochválil naši vládu za úspěšné snižování deficitu, které srazilo úrokové náklady ze státních dluhopisů na minimum. Za druhé, momentální situaci nelze promítat do vývoje dalších desítek let. Za třetí, konzervativní fondy vykazují nízký výnos i ve III. pilíři, který předseda Sobotka podporuje. A konečně za čtvrté, občané se mohou pustit i do odvážnějších investic, které dlouhodobě přinášejí vyšší výnos.