V důkladně propracovaném projevu se ještě držel zpátky. Nejmenoval, neukazoval prstem. Zatím. Přesto jeho jediná věta o použití úplatku na financování volební kampaně způsobila šok. Političtí oponenti požadují doklad o transparentnosti financování ČSSD, objevují se další údaje o možných úplatcích socialistických funkcionářů. A předseda Sobotka či hejtman Hašek jen dokola opakují: je to lež, nemáte žádné důkazy. Těžko říct, zda tento drobný nátlak na své vlastní kolegy použil Rath jako poslední pokus o záchranu před jeho vydáním spravedlnosti, či mluví pravdu a brzy s sebou stáhne celou ČSSD.

Tak jako tak, slovy klasika, něco je shnilého ve státě dánském. A to, co dosud všichni jen tušili, začíná nabírat jasných obrysů. Volební kampaně politických stran nejsou čisté. Vždy je potřeba několik desítek milionů navíc, aby soupeři zůstali pozadu. A černé peníze se shánějí různě. Od podivných dárců, kteří jakoby na začátku nic nechtějí, vše dělají jen ze sympatií ke straně, aby si po volbách říkali o přidělení jimi vybraných veřejných zakázek. Až po předražené státní zakázky, které kromě peněz do vlastní kapsy zprostředkovatelů vytvářejí penězovod do stranických pokladen.