Penze budoucích seniorů nemají být předmětem politického boje. Je to vážná věc. Proto jsme také vyzvali opozici k jednání o podobě důchodové reformy.

Diskusi o ní blokuje už patnáct let a nejinak to bohužel dopadlo i v současnosti. Jediné, čeho jsme se dočkali, je vyhrožování rušením nově zavedeného důchodového spoření a populistická prohlášení o tzv. "švédských penzích". Toto není odpovědný přístup. Ani ne tak ve vztahu k vládě, ale zejména k budoucímseniorům, kteří mají nárok na důstojné zabezpečení ve stáří.

Důchodová reforma upravila státní průběžný systém, transformovala doplňkové penzijní spoření a vytvořila druhý pilíř důchodového spoření. Jako celek finančně stabilizuje důchodový systém do budoucna. K podobným krokům přistupují vyspělé státy po celém světě. Důvod je prostý. Pokud dnes u nás přispívá do důchodového systému na jednoho seniora 1,8 ekonomicky aktivního člověka, v roce 2050 to bude už jen 1,2 osoby. Jsem samozřejmě rád, že se lidé dožívají vyššího věku a zlepšuje se jim kvalita života. Na druhou stranu, pokud má podíl seniorů nad 65 let stoupnout ze současných 15 procent na celkové populaci na dvojnásobek v roce 2050, musíme vyřešit financování systému do budoucna.

Státní důchody budou klesat

Demografický vývoj je jasný a neúprosný v celé Evropě. Nelze předpokládat, že se v následujících desítkách let udrží současný náhradový poměr výše důchodu k výši průměrného hrubého příjmu na úrovni 40 procent. Podle seriózních analýz CERGE bude tento náhradový poměr postupně klesat tak, že se v roce 2050 sníží státní důchody až o 50 procent. Pokud bychom neučinili nic, stoupne schodek důchodového účtu ve stejném období o dalších 150 miliard korun. Pokud by se vláda při jeho eliminaci spolehla jen na zvyšování daní, znamenalo by to zvýšení sociálního pojištění z 28 na 40 procent nebo DPH na jednotnou sazbu 26 procent. To by fatálně dopadlo na českou ekonomiku a zejména by rostla nezaměstnanost.