Popsal jsem stav, který platil do současnosti, po novele zákona o rozpočtovém určení daní z roku 2008. V Poslanecké sněmovně jej v únoru tohoto roku takto charakterizoval ministr financí Miroslav Kalousek:

„Jestliže v Praze bylo 35 tisíc na jednoho obyvatele, tuším, že se v tom nemýlím, tak na Modravě to bylo 80 tisíc na jednoho obyvatele, takže Modrava kromě Bakaly měla ještě 80 tisíc na obyvatele, což je samozřejmě zcela nesmyslné číslo.“

Je pravda, že tento extrém, který platil do konce roku, byl loňskou novelou odstraněn. Snížily se však i příjmy z podnikatelské činnosti Zdeňka Bakaly, jehož akcie NWR jsou na historicky nejnižším kurzu, pod desetinou svých nejvyšších hodnot. Proto je takový tlak na to, aby přišli další miliardáři. Proto zřejmě tak překáží ochrana přírody.

Zlatokopecké období Modravy tedy přišlo hlavně s přesídlením podnikatele Zdeňka Bakaly, který si postavil megalomanskou rezidenci přímo uprostřed chráněné oblasti. Okamžitě vzniká otázka – jak toho dosáhl? Stavěl na pozemku, který byl vyčleněn pro výstavbu v územním plánu? Nebo dosáhl výjimky? A jak ji dosáhl?

A byl to průzkum bojem, který ukázal, že to projde? Zákon o Národním parku Šumava z vládní dílny to má legalizovat? Uvedený zákon není pozoruhodný jen rozložením prvních zón, které nepokrývají mnoho oblastí zahrnutých do evropské sítě Natura 2000, které by tam podle biologů patřily, ale také rozšířením III. zón, kde je možná stavební činnost.