Fakt, že premiér naší země se musí tlačit v zástupu dalších premiérů a v zásadě žebrat o přístup k čínským investicím, to je špatná zpráva. Obzvláště proto, že jako český premiér jsem již v roce 2005 navštívil Peking a necelého půl roku poté byl na státní návštěvě někdejší čínský premiér Wen Tia-Pao.

Společně jsme tehdy otevřeli cestu k tomu, aby se ČR stala mateřskou letadlovou lodí pro velké čínské investice ve střední a východní Evropě.

Tato cesta se v důsledku komunistožroutství pravicových vlád od září 2006 uzavřela. Přitom například Švédové se svou pravicovou vládou má s Číňany kladnou obchodní bilanci. Tak to mohlo fungovat i u nás a český premiér dnes nemusel potupně čekat na krátké a pravděpodobně velmi neosobní přijetí od čínského premiéra. Nečas tak připomíná posledního v řadě ve frontě na banány, na kterého se pravděpodobně nedostane.