Já musím říci, že ty změny považuji za nutné. Protože to, že v loňském roce fiskální úsilí vlády dopadlo lépe, to znamená 3,1% HDP místo notifikovaných 3,5% HDP, bylo dáno spíše nepříznivým vývojem, nižším objemem investicí veřejnoprávních korporací, především tedy obcí a vysokých škol. Čili to je v podstatě účetní snížení deficitu. Z toho 3,5% na 3,1%. Navíc těch zhruba šestnáct až sedmnáct miliard korun, které nebyly proinvestovány, vlastně v té ekonomice svým způsobem chyběly. Takže z tohoto pohledu my musíme pokračovat ve fiskálním úsilí, je tam celá řada rizikových parametrů na příjmové straně státních rozpočtů. Řeknu otevřeně například příjmy z evropských fondů. Je tam samozřejmě celá řada rizik i na výdajové straně. Například při nárůstu nezaměstnanosti, nějakém zpomalení ekonomiky a podobně. Takže není žádný důvod, aby vláda polevovala ve svém fiskálním úsilí a já ten konsolidační balíček považuji za nesmírně důležitý tak, abychom se po očištění o jiné vlivy, to znamená typu církevních restitucí a podobně, bezpečně dostali pod 3% HDP.