Není excentrický, neprovokuje, nezkouší, kam až může zajít. Ale je třeba říci, že umění měnit veřejné statky v soukromé ovládá dokonale. To už ukázal tím, jak z popela státní firmy vznikl jeho Agrofert a jak dokázal nakládat s Unipetrolem i se státními dotacemi na biopaliva. Slyšel jsem, jak bývalí voliči ODS hodlají podpořit právě jeho. Prý už má nakradeno tolik, říkali, že už dál krást nemusí. Nemusí, protože vstoupil do politiky. Štědře dotovaná kampaň, nákup médií, vlivová síť, to všechno vede k tomu, aby se naplnilo zaokrouhlení jeho impéria.

Veřejně se sice vyznal, že by byl rád ministrem financí, a přitom nechce opustit vedení svého Agrofertu. Ostatně, stát je prý třeba řídit jako firmu. V době presidenta Trumana byl jeden ministr ze stáje General Motors, který se divil, proč nemůže protežovat General Motors. Hájil se, že si myslel, že co je dobré pro General Motors, je dobré i pro Spojené státy. Myslí si i Andrej Babiš, že co je dobré pro jeho firmu, je dobré i pro Českou republiku? Ostatně, General Motors si zvykl tak na příznivé podmínky ze strany americké vlády, že nakonec zkolaboval a už není pýchou amerického průmyslu. Americký stát stála sanace General Motors 68 mld. USD. Také recept, že se má stát řídit jako firma. Jako Lehman Brothers? Tam leverage (páka, tedy poměr cizích a vlastních peněz) činila padesát ku jedné. Stačilo málo a zázrak skončil. V září to bylo už pět let, kdy nastal krach Lehman Bothers, tehdy čtvrté americké banky. Sanace stála americké poplatníky 700 mld. USD, desetkát více, než finanční kolaps Mexika na konci roku 1994.