V jednom ohledu se však uvažování o cestě z krize přece jen proměnilo: samotná fiskální konsolidace v době recese nejzadluženějším státům nepomůže a je třeba podpořit růst a zaměstnanost. Jak to ale udělat?
Angela Merkelová prosazuje strukturální reformy a rozhodně odmítá eurobondy, které naopak prosazuje nový francouzský prezident Hollande. Eurobondy rozumíme společné dluhopisy, které by eurozóna vydala jako celek, takže by se cena půjčených peněz jednotlivým zemím zprůměrovala. Jižní ohrožené členské státy by získaly levnější půjčky a naopak Německu by se úroky prodražily.
V poslední době jsme v Evropě svědky úrokového paradoxu, kdy Německo profituje z krize eurozóny tím, že si půjčuje u centrálních bank jiných států či fondů na finančním trhu zcela zdarma. Logika finančních trhů je neúprosná: ten, komu se vede dobře, dáme peníze zdarma. Ten, který se ocitl v nouzi, musí zaplatit velký úrok.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cssd.cz