Děkuji, pane předsedající. Vážený pane opět nepřítomný premiére, často přemýšlím, kdo této zemi vlastně vládne. No, vláda a její premiér to ovšem určitě není. Místo toho, abyste vládu řídil, neustále dokazujete, že jste vlastně jen taková dekorace vedle někoho jiného, kdo tuto zemi řídí ve skutečnosti. 

Naopak se jen vymlouváte, na to jste opravdu skutečným odborníkem.

Důkazů je plno. Například taková prezidentská amnestie. Výsledek je ten, že totálně poklesla důvěra v právo a spravedlnost, protože největší tuneláři jsou na svobodě. Václav Klaus se ke skandální amnestii přiznal. Vy ovšem svoji spoluvinu popíráte. Amnestii jste spolupodepsal, i když jste nemusel. Vaše vláda ji neprojednala, i když měla. Světe div se, nikdo však za nic nemůže. Snad jen kromě právníka Hasenkopfa, který mluvil, i když neměl.

Dalším příkladem je příběh takzvaných sKaret. Před nedávnem jste prohlásil před celou Sněmovnou: "Vedení Ministerstva práce a sociálních věcí rozhodlo svévolně, rozhodlo nezodpovědně, rozhodlo proti vůli vlády." Ve stejném projevu jste přiznal, že kritizované sKarty jsou neživotaschopným zmetkem. Je opravdu pěkné, že jste se přece jen dopracoval k tomu, že už víte, co všichni v této zemi dávno vědí.