Na světě se děje denně mnoho takových krutostí, řeknete si. Ale období olympijských her je, a mělo by být časem, kdy si člověk uvědomí ušlechtilejší stránku lidstva, smysl pro fair play, sílu lidské pospolitosti, odvahu, toleranci a především duchovní dobrotu a ctnost. V době Olympijských her, jejichž myšlenka má sílu překonat lidskou nevraživost
a lhostejnost vůči druhému, která smaže sociální rozdíly, rozdíly v barvě pleti, náboženství, v době, kdy se všichni bez ohledu na titul, značku oblečení, společenské postavení chytnou za ruce a fandí svým sportovcům, v době, kdy reprezentanti jednotlivých zemí ze sebe vydají maximum, v této době je třeba uvědomit si pravé životní hodnoty, mít úctu k životu a svobodě.

Krása a výjimečnost Olympijských her nespočívá pouze v excelentních sportovních výkonech, není o trendových sportovních soupravách olympijských týmů, není dána tím „cirkusem“ okolo. Je to symbolika něčeho, co přesahuje náš každodenní pohled na svět, něčeho hlubšího, něčeho, co nás spojuje a dělá lepšími.