Ochránce šetřil případ diskriminace zrakově postižených při cestování hromadnou dopravou. Řidiči dopravního podniku s odvoláním na přepravní řád neumožňovali přepravu zrakově postižených v doprovodu psa se speciálním výcvikem, pokud pes neměl náhubek. Tato podmínka však má opodstatnění pouze u běžných psů, kteří nemají status vodicího či asistenčního psa. Pro osoby se zdravotním postižením v doprovodu vodicího psa jde o limitující omezení, protože jedním z úkolů těchto speciálně vycvičených psů je např. i podávání předmětů apod. Při použití náhubku je pomoc psa zcela vyloučena. Bezpečnostní rizika pro ostatní cestující jsou přitom omezena právě speciálním výcvikem, který vodicí psi podstupují. Vodicí pes je srovnatelný s jakoukoli jinou nezbytnou kompenzační pomůckou, kterou osoby se zdravotním postižením využívají (např. berle, vozíček apod.). V konečném důsledku tak byli zrakově postižení fakticky vyloučeni z využívání hromadné dopravy.

Ochránce konstatoval, že se jedná o přímou diskriminaci v přístupu ke službám z důvodu zdravotního postižení. Vzhledem k tomu, že ani po vydání zprávy s právním rozborem a argumenty prokazujícími diskriminaci nedošlo k nápravě, obrátil se ochránce na Pro bono alianci, občanské sdružení spolupracující s advokáty zastupujícími klienty, kteří nemají finanční prostředky na právní služby. Předložil jim případ s návrhem, aby zajistili zastupování nevidomých v žalobě proti dopravnímu podniku. Pro bono alianci se záhy podařilo najít advokáta ochotného případu se věnovat.