A protože česky psaná německá média neinformují a komentátoři nekomentují, musím si zazpravodajovat a událost okomentovat sám.

Krátce: V Senátu to dopadlo stejně, jako kdyby se Zlatovlásku vydali zachraňovat ze spárů zlého čaroděje místo Dlouhého, Širokého, Bystrozrakého a prince jiní braši: Malý, Závislý, Krátkozraký a občan Brych.

Malý v půli cesty mudroval, že by neměli černokněžníkovi činit trable a navrhl, aby se raději otočili a pelášili domů. Vzápětí Krátkozrakého napadlo, že když Zlatovlásku nezachrání teď, tak to určitě půjde napřesrok. Poté pod černokněžníkovým hradem "Černá škvíra" dostal Závislý od čaroděje nabídku stát se od července jeho vrchním štolbou a vzápětí se připojil ke stanovisku Krátkozrakého. V hradní síni, tváří v tvář ideové převaze černokněžníka, prozřel konečně i občan Brych a konstatoval, že "Černá škvíra" je vlastně pro Zlatovlásku super letovisko. Předali tedy čarodějovi dary, popřáli mu hodně zdraví a stability, rozloučili se a pelášili domů za neustálého pokřikování Malého „Já jsem to hned říkal, nemuseli jsme se sem trmácet“.

Ale vážně:
Na kladné hlasování Senátu bylo zaděláno již při návštěvě kancléřky Merkelové v Praze začátkem dubna. Merkelová se při pobytu u premiéra Nečase usmívala na všechny strany, ani premiérův postoj k fiskálnímu kompaktu jí očividně nevadil. Merkelová dobře ví, že příští sociálnědemokratická povolná vláda ČR k fiskálnímu kompaktu stejně přistoupí, takže ten premiérův postoj ji tolik netrápí.

Ne tak předmětná změna Lisabonské smlouvy. U té existuje nebezpečí z prodlení. To, co se předtím po mnoho měsíců navrhovatelům - tj. vládě rozpočtové zodpovědnosti - v Senátu prosadit nedařilo (vždy, když byl bod zařazen na program jednání, vláda požádala o jeho stažení, neboť viděla v řadách senátorů velký odpor), šlo náhle jak po másle. Jak prozradil při středečním projednávání v Senátu ministr Vondra:  kancléřka při návštěvě v Praze velmi slušně požádala, ať změnu Lisabonské smlouvy schválíme (o tom jsme se ovšem začátkem dubna od našich novinářů také překvapivě nedozvěděli). A vypadá to tak, že německé kancléřce bylo v českém Senátu promptně vyhověno.

Přitom tato změna Lisabonské smlouvy, pokud projde celým ratifikačním procesem, by měla zcela zásadní dopad na ČR i EU. V podstatě trvale přebije klauzuli v Lisabonské smlouvě o tom, že státy se nesmí vzájemně finančně zachraňovat, a vytvoří podmínky ke vzniku stálého záchranného mechanizmu eurozóny, tzv. Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Jeho vznik si evropští politici naplánovali už na 1.7.2012, a to bez toho, aby příslušná změna Lisabonské smlouvy vůbec prošla ratifikačním procesem ve všech státech EU. Ke změně Lisabonské smlouvy (tj. základního práva EU) je nutný souhlas všech států Unie, tedy včetně ČR.