Logika věcí říká, že ne. Proč ale jsou připravovány a schvalovány zákony, přinášející výhody jednotlivým soukromým firmám? Platí tyto soukromé firmy poslancům a senátorům, nebo jsou zákonodárci placeni z peněz občanů. Jak může být zvýhodňován soukromý podnikatel ze zákona proti ostatním podnikatelům a občanům?

 

Podíváme-li se do obchodního rejstříku, těžko budeme hledat státní vodárenskou společnost. Všechny vodárenské společnosti jsou soukromé a vlastníky jsou fyzické osoby držící akcie (většinou anonymní - na majitele) nebo vlastnící podíly se společnostech s ručením omezeným.

 

Jestliže soukromá společnost nedobře hospodaří, vyplácí nepřiměřené platy, utrácí za věci, které mít nemusí a při zjištění, že jim na to nestačí jejich příjmy, musí nalézt řešení sama u sebe. Stejně jako vodárenské společnosti však řeší svou situaci se špatným hospodařením (a svou nenasytnost) i vlastníci bankovních domů (rovněž v konečné podobě fyzické osoby).

 

Soukromé vodárenské společnosti se nezabývají jen vodním hospodářstvím, ale podnikají v různých oblastech, například v pohostinství, službách atd. (kde jsou často i ztrátové) Jednoduše požádají o změnu zákonů, které peněženky vlastníků soukromých vodárenských firem pomohou opět doplnit. Jak jinak – na úkor občanů této země. 

 

Voda, kterou nám příroda dává zdarma se stává placeným zbožím, které se v posledních letech neustále zdražuje. Příroda však žádné peníze nepožaduje. Peníze se tedy ztrácí jinde a důsledkem je zdražování prakticky všech výrobků a služeb. Voda nezbytná při všech činnostech člověka  a soukromníci obchodující s vodou to náležitě umí využít. 

 

Dojde konečně někomu v tomto státě, že soukromé podnikání musí být takové, aby nepotřebovalo dotovat od státu? Pokud je třeba zajistit služby občanům státem, má je zajišťovat stát s plnou kontrolou a garancemi. Za to přece daňový poplatník odevzdává státu daně?

 

Nedávná mediální bitva o „parazity“ byla zřejmě směrována jen na firmy s průhledným vlastnictvím a průhlednými vztahy.

 

Zvážíme-li, že řada soukromých vodárenských firem ve formě akciových společností má většinu akcií na majitele, lze se oprávněně domnívat, že tyto akcie vlastní vysocí vládní představitelé, lobbisté, poslanci nebo senátoři. 

 

Podobná úvaha přichází v úvahu i soukromých bankovních společností /a nejen jich/. Pak jsou zákony připravovány tak, aby škodily občanům a pomáhaly vytvářet další zisky nenasytným vlastníkům soukromých firem s neprůhledným vlastnictvím.