Mohl bych se podivit, proč pan Jirsa nepovažuje za kompetentní nedávno zvolené sociology, politology či archivářku a proč by raději do rady zvolil zvěrolékaře (Jiřího Lišku). Mohl bych se vysmát i absurdní a z prstu vycucané zmínce o tom, že jsem měl s kolegou Jiřím Dienstbierem chtít po radních odvolání ředitele Hermana.

Kdybych ale hluboko zabředl do této roviny sporu, pouze bych potvrdil dojem těch, co dění okolo Ústavu pro studium totalitních režimů pokládají za prachobyčejnou a nekončící válku pravice s levicí, v níž každý chvilku tahá pilku. Prostě že nadvládu ODS střídá nadvláda ČSSD. Byl by to omyl už jen proto, že k sociální demokracii mají blízko jen dva radní ze stávajících šesti.

Trápí mne jiná věc. Od historiků často slýchám, že na špatných základech nelze postavit dobrou instituci. Základy ÚSTR nejsou dobré. V České republice se nepodařilo to, co se povedlo v Německu. Tam se nad ustavením Gauckova úřadu podařilo najít dohodu mezi křesťanskými a sociálními demokraty. V čele pak stanula osobnost s všeobecnou autoritou.