Jak vnímáte atmosféru ve společnosti při historicky třetí přímé volbě prezidenta, a to především v období mezi prvním a druhým kolem volby?
Atmosféra ve společnosti je taková, že je mi z toho nevolno. To, co jako občan musím sledovat, je pro mne děsivé, a nelze před tím utéct, neb je to všude. Rozdělení společnosti, kterého dosáhla zejména tzv. média veřejné služby, ale i další média soukromá, kterým říkáme mainstreamová, je dechberoucí. Tato média buď otevřeně, nebo podprahově protežují jednoho kandidáta, pana Pavla. O nějaké vyrovnanosti a objektivitě nelze vůbec mluvit. Tato média na Babiše útočí ve dne v noci, hledají cokoli pod každým kamenem.
Poté, co jim nevyšlo odsouzení Babiše za Čapí hnízdo, se teď jako hlavního tématu chytili jakéhosi billboardu a pracně vymýšlejí, co na něm je, přičemž tam nic takového není. Babiš tam pouze holou větou říká, že nechce válku, a potvrzuje fakt, že on je diplomat, ne voják. Samozřejmě, vymyslet se kolem tohoto textu dá cokoli, jakákoli manipulace, a média a politici pětikoalice se o to snaží velmi. Prý Babiš straší válkou, já tam ale nic takového nevidím. Podle mne jediný, kdo straší válkou, je premiér Fiala a další z jeho okruhu, kteří již rok hlásají, že jsme ve válce, přičemž v žádné válce nejsme a doufejme, že to tak zůstane.
Co tedy říkáte reakci Petra Pavla, že o válce nerozhodují vojáci, tedy lidé jako on, ale politici?
Tenhle pikantní výrok pana Pavla jsem zaznamenal. A čím se asi tak voják Pavel stane poté, co bude zvolen prezidentem? Nestane se náhodou politikem? Navíc politikem, který pochází z vojenské rodiny, který od svých patnácti let neopustil profesionální vojenské prostředí, které mu zjevně nevadilo, měl a má je evidentně rád, je to jeho život. A dokonce, budiž mu přáno, vojenské prostředí neopustil ani v soukromém životě, kdy jeho ženou, potenciální první dámou, je vojačka, v socialismu vystudovaná politická pracovnice, s vysokou hodností podplukovnice. My opravdu pana Pavla neznáme, on se k ničemu nevyjadřuje konkrétně, mluví ve frázích, používá obecné nezávadné výroky, které jsou díky obecnosti o ničem. Pro mne jako občana je hrubě nečitelný, na rozdíl od Babiše, který už může stěží něčím překvapit.
V této souvislosti je také zajímavé to, že pan Pavel má všude napsáno generál Pavel. Měl to dokonce i na pultíku při tiskové konferenci po prvním kole. Toho jsem si všiml jako první věci, a velmi mne to zarazilo. Proč nepoužívá třeba titul inženýr, když už nestačí jeho jméno, ale vojenskou hodnost? Zřejmě tím chtěl jeho tým dodat Pavlovi na vážnosti; ale my nevolíme vojenského vůdce, my volíme civilního prezidenta demokratické země. To jsou všechno detaily, které je třeba sledovat a všímat si jich.
Jak veřejný prostor ovlivňuje skutečnost, že se stalo jakýmsi pop symbolem a je přijímáno v rámci neformálního společenského konsenzu to, že Andrej Babiš je zlo, že představuje všechno špatné?
Toto veřejné, mediální, umělé hledání neexistujícího zla v Babišovi způsobuje to, že se příznivci a zřejmě voliči Pavla radikalizují, protože vlastně mají to mediální krytí, že je Babiš zlo a proti zlu je nutné bojovat. Toto je velmi nebezpečné. Nejsou to jen sprostota a urážky na sítích, kde ti lidé v diskusích nejsou schopni argumentovat, a tak používají nadávky, urážky, dehonestaci. A poté to končí tím, že je Babišovi, tuším v Jablonci, zabráněno se dostat na náměstí. Kde tohle skončí? Začíná to být těžce za hranou a těžce odpudivé.
Do toho spadá i rétorika našich momentálních politických představitelů ve věci náboje pro Babišovu ženu. To, co jsem zaznamenal, bylo, že politici sice toto odsoudili, ale současně někteří dodali věty typu, že kdo seje vítr, sklízí bouři, že si za to může sám a zdůvodňovali to tím, že Babiš lže a že má kontroverzní kampaň. Jednak toto své odsouzení tímto zpochybnili, a jednak nevím, o jaké lži jde. Slovo lež je nyní už tak zprofanované, že ztratilo svůj význam. Všechno, co je jiným než vládním názorem, je lež, v mírnějším případě nepravda.
Pan generál v nedělním duelu také, když nevěděl kudy kam, použil slovo lež u obecně známých pravd, a když to nezabralo, tak doplnil, že to či ono pan Babiš nepochopil, nebo že si to špatně přečetl. Nicméně se už začalo ukazovat, že to se zjevně hraným klidem pana Pavla není až tak horké.
Psali jsme:
Tu výbušnou atmosféru docela výstižně ilustruje příběh Michaela Kocába, který pro Český rozhlas řekl, že nestačí, že se oba uchazeči o Pražský hrad distancují od své minulosti, že neměli vůbec kandidovat, protože to je plivnutí do tváře všem obětem komunistického režimu, když někdo, kdo byl členem té organizace, se dnes chce stát prezidentem. Rozdělí ji prý tak, jak ji ani Miloš Zeman, ani Václav Klaus nerozdělili. Proč se na něj vrhla právě pražská kavárna, k níž patří?
Pražská kavárna, ale i jiné kavárny jsou velmi zmatené. Pokud může Hřebejk a Hutka, jedni z největších odpůrců komunistů, podporovat bývalého komunistického vojenského rozvědčíka, pak se nelze divit, že se kavárna staví proti názoru pana Kocába. Přičemž neobstojí to, že pan Pavel prošel nějakou reflexi, ani to, když tvrdí, že žádným rozvědčíkem ještě nebyl, neb se teprve připravoval. Pokud by nepřišel listopad 89, tak by se připravoval dál a následně by byl nasazen do boje proti našim imperialistickým nepřátelům na obranu socialismu a jeho dělnické třídy.
Babiš byl taktéž v KSČ. Já osobně tam ovšem vidím rozdíl. Pokud chtěl mít dobrou práci v zahraničním obchodě, tak mu nic jiného nezbývalo. Nicméně ten rozdíl s Pavlem je ten, že nebyl cvičen k tomu, aby se stal tou hrázi socialismu proti západním ideodiverzním centrálám. Tím je to u Pavla znásobeno. A to, že následně převlékl kabát a otočil se na druhou stranu, není nic pozitivního. To je jen další ukázka nečitelnosti tohoto člověka. A jeho nedůvěryhodnosti.
Není zarážející, že do dnešního dne nedokázala ani tzv. kavárna, ani tzv. opozice vygenerovat všeobecně přijatelného člověka na funkci prezidenta, a že musí z nouze adorovat komunistického rozvědčíka a funkcionáře?
Ta současná nabídka je skutečně tristní, ale nemyslím si, že nabídka kandidátů je odrazem naší společnosti. Tato společnost má mnohem kvalitnější osobnosti, ale ty nechtějí být pronásledovány a dehonestovany médií a nějakými vždy dočasnými politickými představiteli, nebo je nikdo neoslovil. Tohle je do budoucnosti velký úkol – najít člověka, který by byl přijatelný pro větší část společnosti. Je to úkol pro všechny občany. Jinak než rozhlížením se kolem sebe to nepůjde. Dnes to nefunguje, lidé se nezajímají, neb jsou odpuzování právě těmi stávajícími politiky a mediální propagandou jednoho myšlenkového proudu plynoucího z velkých médi. A ta malá, alternativní média se tímto problémem taktéž nezabývají. Je to velký úkol do budoucna i pro média, vytvořit pozitivní náladu pro hledání těch, kteří nás mají nikoli vést, ale zastupovat a pomáhat lidem.
Ing. Miloš Zeman
Nejen největší komunistobijci, ale i mainstreamová média a Česká televize především, co se vždy vyznačovala protikomunistickou rétorikou, bojují do roztrhání těla za to, abychom měli na Hradě prezidentský pár složený z absolventů komunistických vojenských škol, rozvědčíka a propagandistku. Generál Pavel je absolventem Vysoké vojenské školy a Vojenské akademie Antonína Zápotockého, jeho manželka, plukovnice Pavlová, Vojenské politické akademie Klementa Gottwalda, kde se připravovali „politruci“, jak jste sám zmínil. Není tohle popřením 17. listopadu a následujícího 33letého vývoje u nás?
Opravdu si nedokážu představit, že na prezidentském stolci zasedne prezident a první dáma, kteří mají ve skříni vojenské uniformy s výložkami těch nejvyšších vojenských hodnosti, které začali budovat za socialismu a za pomoci svého členství v KSČ. Pro mne osobně je taková představa vnitřně krajně nepříjemná. Navíc pan Pavel je člověk v politice nezkušený, pobyt i v nejvyšších vojenských strukturách je stále pobyt ve vojenských strukturách. Vše, co říká o ekonomice a dalších věcech, všechny ty obecné výroky, to se jen naučil, jsou to výroky někoho jiného, nemá praktické znalosti a zkušenosti.
V té souvislosti nemohu nezmínit nedávný výrok bývalého předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, že se ukazuje, jak prozíravá byla kádrová politika bývalé KSČ, když jsou ve druhém kole oba její někdejší členové. Je to výrok jen pro pobavení, nebo na těch stranických kádrech něco bude?
To není zásluha myšlenky komunismu, ale nedostatku zájmu občanů o tuto funkci.
K tomu patří podle mne jedna důležitá věc. Prezident má málo výkonných pravomocí, proto musí zejména působit rétoricky na vládu a parlament, a to s nejasným výsledkem. A opět se dostáváme ke kvalifikaci politické i odborné. Pokud má prezident aktivně pracovat a působit na vládu a Parlament, nemůže čekat až na to, co mu poradí poradci, musí si věci dokázat vyhodnotit sám na místě bez toho, že by byl odkázán na druhé. V tomto pan Pavel nemá šanci, neboť ne vše k řešení se bude týkat armády.
Já osobně bych byl navíc proto, aby prezident byl šéfem exekutivy. Po listopadu 89 se říkalo, že musíme mít prezidenta, dvě komory parlamentu a vládu, aby se vzájemně hlídali a kontrolovali a byla tak pojistka. Dnes vidíme, že tato předimenzovanost budí jen komplikace. Osobně bych sloučil funkci prezidenta a premiéra.
Asi více než kdykoli předtím se při této volbě ukazuje, že obrovskou moc mají sponzoři, ti viditelní i neviditelní, a média jen plní zadané úkoly. Co říkáte názoru, že hlavní média vyrobila tři favority a ostatní diskriminovala, což bylo patrné i na televizních debatách, v nichž soustředila pozornost jen na ty „dopředu vyvolené“? Neselhala v tomto i Česká televize, která v rámci své „superdebaty“ odsunula „ostatní“ kandidáty jen do role těch, kteří mohli favoritům klást otázky?
Je to nehoráznost. Pokud chce jakákoli televize vysílat diskusi kandidátů, tak musí mít všichni, po celou dobu, identické podmínky. Tohle by mělo být řešeno zákonem, lépe řečeno by měl být doplněn stávající zákon. Opravdu není možné, aby si nějaký dramaturg, nebo kdo, určoval takové rozdělení na základě nějakých průzkumů. Jediný průzkum je výsledkem voleb a do té chvíle musí mít všichni rovné podmínky, bez výjimky.
Andrej Babiš si na poslední chvíli rozmyslel neúčast při debatě v České televizi a přišel. Mělo větší smysl trvat na původním postoji a připoutat pozornost části veřejnosti k neobjektivitě a absentující nestrannosti veřejnoprávního média, nebo lze chápat jeho účast s vidinou možnosti přesvědčit nerozhodnuté voliče?
Já si myslím, že to od pana Babiše bylo velmi vtipné.
Shodou náhod jsem viděl v neděli odpoledne živý vstup z Národního muzea, kde jakási redaktorka České televize v podstatě neúčast pana Babiše brala jako hotovou věc a v jakési související upoutávce na večerní duel byla podprahová manipulace ve smyslu, že uvidíme, kdo se nebude bát odpovídat na otázky České televize. To samozřejmě byla reakce na to, že pan Babiš řekl, že nepřijde, takže jej Česká televize atakovala tímto způsobem, který vyzněl, že má pan Babiš obavu se názorově střetnout s panem Pavlem. Opět to byla nahrávka panu Pavlovi.
Přičemž žádný kandidát nemá jakoukoli povinnost se účastnit čehokoli, navíc kandidát, kterého zná celá republika, včetně jeho názorů a postojů To pak dále pokračovalo ve slovní, ale i neverbální agresivitě pana moderátora Řezníčka vůči panu Babišovi, převážně v první třetině duelu. Zřejmě měli v režii hodně práce pana Řezníčka přes sluchátko zklidnit.
Po prvním kole přímé volby se ve veřejném prostoru objevilo heslo „Praha a láska musí zvítězit nad vsí a nenávistí“. Jakou roli v tomto směru sehrávají média?
Přiznám se, že jsem si nevšiml, že by média toto nějak akcentovala. Pokud tedy nebereme v úvahu už dlouhodobou rétoriku podporovatelů pětikoalice a tedy i pana Pavla, rozdělujících společnost a hovořících o nevzdělaných z vesnice a chytrých vzdělaných z města.
Jako odezvu na tuto primitivní urážku jsem dal na svůj facebook také heslo: Morálka a rozum venkova zvítězí nad lži a nenávisti, zlobou a agresivitou pražské kavárny i dalších kaváren.
Petr Pavel je podezírán nemalou částí veřejnosti, že by byl nápomocen Fialově vládě při utahování šroubů našim svobodám. Na začátku covidového období tvrdil pro Český rozhlas, že je do očí bijící dezinformací, když jsou za původce epidemie označovány Spojené státy a jejich tajná výroba v čínských laboratořích. Volal přitom po razantnějších trestech za jejich šíření. Před pár dny epidemiolog Roman Prymula a biochemik Zdeněk Hostomský shodně připustili, že koronavirus podle dostupných informací nedopatřením unikl z laboratoře v Číně, kde se na výzkumu podílely i USA. Není voják do morku kostí opravdu rizikem ve svém přístupu ke svobodě, pokud bude moci ovlivňovat názor veřejnosti z nejvyšší funkce v zemi?
K tomu můžu říci jen to, že tentokrát to sice trvalo déle než maximálně standardní tři týdny, jak je obvyklá doba pro přeměnu dezinformace v pravdu, ale pravda je na dobré cestě...
A myslím, že se vlivu pana Pavla na veřejnost, z pozice prezidenta, nemusíme obávat, neb se prezidentem podle mého nejhlubšího přesvědčení nestane, neb zvítězí rozum voličů.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Při pohledu na to, jak se až nenávistně bojuje mezi tábory příznivců obou kandidátů, o čemž jsme mluvili v úvodu, si říkám, v čem by byli ve funkci prezidenta jiní, ať už navenek do zahraničí nebo směrem k vlastnímu lidu. V čem by se podle vás při výkonu nejvyšší funkce lišili? Nebo si ať tak, či tak, zvolíme stejně jen kladeče věnců a řečníka projevů plných prázdných frází?
Určitě není jedno, kdo bude prezidentem, neb prezident je hlavně od toho, v našich končinách, aby nastoloval tzv. témata... Pavel bude, a vidíme to už teď, nastolovat pro většinu obyvatel témata, která nejsou běžným obyvatelům k užitku, témata bruselská, ukrajinská, washingtonská.... V nedělní debatě to jasně potvrdil, když na otázku, jaké si myslí, že trápí problémy mladé lidí, odpověděl kromě vzdělání, že problematika menšin a ekologie, kdežto Babiš použil taktéž vzdělání, ale následně problematiku drahého bydlení, získání dobrého zaměstnání, školy a školky.
Pavel jen ukázal, že je to aktivista a řeší problematiku neziskovek, kdežto Babiš je praktik a bude se zajímat o to, co zajímá nejen několik set politiků v EU a USA a neziskový ziskový sektor, ale co zajímá většinového občana, kdy většinový občan žije v počtu devíti milionů mimo Prahu a Brno.
Petr Pavel je ovšem jasným favoritem druhého kola. Co máme čekat od toho, že se chystá zavést v zemi klid a pořádek? Dá se to vnímat spíš jako příslib, nebo výhrůžka? A co o Česku vypovídá, že bude jedinou z demokratických zemí v čele s vojákem?
Podle mého přesvědčení není pan Pavel favoritem. Favoritem je pouze ve spekulacích agentur, které jsou spíše zbožným přáním. Jistě, výsledek bude zřejmě těsný, ale nemyslím, že bude ve prospěch pana Pavla.
V téhle věci mne zaujala informace mezi řečí, kterou začala v neděli opakovaně sdělovat Česká televize, ale viděl jsem to i v nějakém jiném mainstreamu. A to mi okamžitě vyskočily anténky, neb jak tato média, takto v koordinaci něco tlačí, tak je to nějaká čertovina. Jednalo se o sdělení, že čím více přijde voličů, tím větší šanci má pan Pavel na vítězství. Čili jinak řečeno, bylo sděleno voličům pana Babiše, že čím více jich zůstane doma, tím má pan Babiš větší šanci.
To je samozřejmě manipulace a lež toho nejvyššího kalibru. Je třeba říci, jak to je. Voliči pětikoalice, což jsou v zásadě stejní lidé, kteří budou volit pana Pavla, jsou voliči disciplinovaní a k volbě půjdou. Pokud by zůstali voliči pana Babiše doma, tak pan Babiš prohraje. Navíc máme tady třicet procent těch, ze kterých alespoň část může k volbám přijít a nebyli na první volbě. U nich nevíme, jak budou volit.
Tímto bych tedy chtěl všechny poprosit, aby k volbám šli. Všichni to mají do volební místnosti pár minut. Jít k volbám je opravdu nutné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
Apep
