Tento týden si připomínáme už 80. let od osvobození Československa. Co k tomuto výročí říci? A jak vnímáte to, že se výklad historie z některých stran v poslední době tak trochu „různí“?
Výročí osvobození je pro mě každoročně jednou z nejvážnějších a nejdůležitějších událostí. Děsím se války a smekám před těmi, kteří dokázali té krutosti tehdy vzdorovat, bojovat s ní. A pomáhali tehdy zcela cizím lidem. Byly to pro ně často úplně anonymní tváře, a přesto neváhali za ně položit i vlastní životy.
To, že historii píší vítězové, je, bohužel, fakt. Jenže tehdejší vítězové nejsou ti dnešní hrdinové u klávesnic počítačů nebo v médiích. Jsou věci, které jsem si myslela, že jsou nezpochybnitelné, a i když v souvislosti dnešních událostí na ně někdo může pohlížet různě, nemyslela jsem, že je dokáže někdo popírat či úplně obracet. Takže já v tom mám jasno – v roce 1945 nás Rudá armáda, společně s dalšími spojenci, osvobozovala.
Překvapila vás negativní reakce některých na účast například slovenského premiéra Fica na oslavách konce 2. světové války v Moskvě? Je v tuto chvíli, vzhledem k událostem na Ukrajině, namístě se takovéto akce zúčastnit?
Nepřekvapila, dala se očekávat. Těch správných evropských lídrů, kteří se teď snaží diktovat premiérům suverénních států, co mají, či nemají dělat, je hodně. Ti mrtví, kterým se jel slovenský premiér poklonit, nemají nic společného se současnou situací na Ukrajině, neměli nic společného se vstupem vojsk Varšavské smlouvy, a pokud někdo chce začít uplatňovat princip kolektivní viny, tak tady máme pár dalších států, které bychom měli doplnit do toho „seznamu nepřátel státu“. Pan premiér Fico jel udělat věc, kterou očividně považoval za důležitou, a je to jeho právo. Navíc, hovory, o kterých mluvil, že absolvoval, možná byly důležitější, než kritika Putina vedená odněkud z Evropy.
Jak vidíte aktuální vývoj situace na Ukrajině?
S nadějí vyhlížím mír. Nikdo si nezaslouží umírat v bitvách, které se bojují za zájmy a z rozhodnutí jiných. Nemyslím si ani, že ke zklidnění situace povedou diskuse o tom, jestli tam válka začala už v roce 2014, nebo později. A nemyslím si, že situaci zklidní dodávky zbraní. Jedinou cestou je diplomacie a jednání.
A co říci k návštěvě ukrajinského Volodymyra Zelenského u nás? Vezměme si v této souvislosti i vyjádření některých politiků, například předsedkyně Sněmovny, která mj. děkovala, že Ukrajinci již přes tři roky odvahou a vytrvalostí drží Rusy a nepustili je dál do Evropy. Podívejme se i na další politiky…
Přejete si v brzké době další návštěvu Volodymyra Zelenského v České republice?Anketa
A co říkáte na dohodu o spolupráci, kterou podepsaly české a ukrajinské nemocnice?
Když je to v možnostech lidí, země, společnosti, tak je určitě úctyhodné, když pomáhají. Musí být ovšem v situaci, kdy si to můžou dovolit. Bohužel, pokud se potýkáme s celou řadou problémů u nás, nemůžou se vládní představitelé divit, že jakákoliv podpora Ukrajiny vyvolává u našich občanů nevoli. Nejsme v současné chvíli stabilní silnou společností. Bojujeme s nedostatkem lékařů, s nedostatkem léků, některé zákroky očekáváme, že budou už jako placené nadstandardy, k tomu řada dalších problémů jako vysoké ceny energií, bydlení atd. Udělejme si pořádek u nás a pak pomáhejme; v opačném pořadí to možné není.
Podívejme se i do Německa, jež zažilo šok při volbě kancléře, tedy, že poprvé v novodobé historii nebyl zvolen kancléř v prvním kole. O čem to vypovídá?
Nerada komentuji záležitosti jiných států, protože mi to nepřísluší, ale můj dojem… Vypadá to, že ne všichni koaliční poslanci se s osobou pana Merze ztotožnili a možná i čekali, že jeho první kroky ve funkci budou v rozporu s tím, co sliboval před volbami. Možná to byla jen špatná politická dohoda před prvním kolem, možná to měl být zdvižený prst pro nového kancléře hned na počátku.
A když jsme u Německa, co říkáte na to, co se děje kolem AfD, která je podle preferencí v tuto chvíli nejsilnější stranou Německa?
Snaha zakázat jakoukoliv politickou stranu v demokratické společnosti je vždycky velice citlivá, a ať chceme, či nechceme, vždy je tam pachuť toho, že se někdo snaží zbavit politické konkurence. AfD je v tuto chvíli nejsilnější politickou opozicí. Pokud současná nově jmenovaná vláda dokáže pracovat dobře, získá-li podporu německých obyvatel, bude podpora AfD klesat. Tyto debaty jsou ale vodou na jejich mlýn.
Na závěr se vraťme ještě k nám. Máme jen pár měsíců do voleb. Jak vnímáte atmosféru mezi lidmi v ČR? Co je to nejdůležitější, co v současné době lidi zajímá, co ovlivní právě výsledky voleb?
Ta předvolební atmosféra není vůbec příjemná a musím říct, že za tu dobu, co se pohybuji v politice, je vlastně nejhorší. Nejen mezi politiky, ale i mezi lidmi se to hrozně hrotí. Dříve lidé diskutovali u piva, klidně se o politice i pohádali, ale pořád to bylo v nějakém rozumném duchu. Teď mi spousta lidí řekne, že se bojí říct svůj názor nahlas, protože by to s kolegy v práci nebo s kamarády u piva nevydrželi. Za jiný, než ten „správný“ názor jsou zesměšňováni, uráženi… A nestojí jim to za to.
Navíc, s rostoucím využíváním sociálních sítí narůstá ta virtuální vulgarita – lidé mají pocit, že za klávesnicí jsou skryti a že si můžou dovolit víc nadávek, víc slovní agrese. Ale když nám vládní komunikátor Otakar Foltýn řekne, že lidé, kteří nepodporují Ukrajinu, jsou svině, a nemyslí si, že by to bylo třeba nevhodné, nemůžeme se divit. Příklady přece táhnou.
Lidé jsou unaveni z toho, co se děje. Jsou otráveni. A čekají změnu. Každý nějakou jinou, ale v to, co se tady za posledních pár let událo, už nevěří téměř nikdo. Podzimní volby ukážou, jestli a jaká změna přijde.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: David Hora