Senátní kandidát, profesor z IKEMu: Uprchlíky do Turecka a na sever Afriky. Když jsem se loni toulal po Papui, viděl jsem, jak tam kouří, leží, fetují. Ale mají mobily

11.04.2016 17:22

ROZHOVOR Julius Špičák je český gastroenterolog, přednosta Kliniky hepatogastroenterologie Transplantcentra Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. A také senátní kandidát hnutí ANO za Kutnou Horu. ParlamentníListy.cz se jej ovšem zeptaly nejen na témata týkající se České republiky.

Senátní kandidát, profesor z IKEMu: Uprchlíky do Turecka a na sever Afriky. Když jsem se loni toulal po Papui, viděl jsem, jak tam kouří, leží, fetují. Ale mají mobily
Foto: archiv profesora Špičáka
Popisek: prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.

Proč jste se, pane profesore, rozhodl kandidovat do Senátu? A hlavně, co (kdo) vás přesvědčilo, abyste kandidoval za ANO?

Za ANO jsem se rozhodl kandidovat z toho důvodu, že jeho existenci považuji za potřebnou. Jeho program je protiváhou super rovnostářského, málo motivujícího a populistického konání ČSSD, které může být efektivní ve sběru voličských hlasů, ale nikoliv v dlouhodobém rozvoji společnosti. Neřeší se problémy, ale pseudoproblémy, protože je to jednodušší a politicky vděčnější. Přesvědčil mě příběh a konání jeho předsedy, kterého mám čest znát ještě z doby, kdy patrně o politickém angažmá sám neuvažoval. Cením si jeho autenticity, pracovitosti, systematičnosti a korektnosti. Tyto vlastnosti přitáhly do hnutí ANO celou řadu velmi kvalitních osobností. Případné senátorství mi dává podle mého názoru nejvhodnější prostor pro ovlivnění oblastí, které jsou mi blízké, jako jsou zdravotnictví, věda, školství, jejichž stav nepovažuji za dobrý a význam dalšího směřování je zásadní.

V posledních týdnech se v médiích intenzivně rozebírá kauza „Čapí hnízdo“, sledujete její vývoj? Pokud by se mělo potvrdit, že Andrej Babiš opravdu zneužil evropské dotace, zůstal byste stále kandidátem do Senátu za ANO?

Tzv. kauzu Čapí hnízdo hodnotím jako uměle vykonstruovanou. Ve všech zemích jsou projekty financované z prostředků Evropské unie v hodnotách miliard eur. Jaká je definice zneužití prostředků? Že nebyly optimálně využity? Například kolik lidí se neprojelo po dotované cyklostezce? Že si je někdo odnesl v igelitce? Pokud vím, Čapí hnízdo je kultivovaný veřejně přístupný prostor, se zajímavou zoologickou zahradou, tím samozřejmě prodělečný, kde dotace z EU dosáhla asi desetiny investice. Tedy jaké zneužití?

Jaký je váš osobní názor na uprchlickou krizi? Myslíte si, že by státy Evropské unie měly vojensky zasáhnout v místech, kde působí Islámský stát, nebo podle vás existuje prostor pro diplomatické řešení?

Svůj názor na uprchlickou krizi hodlám obšírněji vysvětlit při jiné příležitosti. Věřím, že právě v této oblasti je můj názor opodstatněný, opakovaně jsem jako nezávislý turista i profesně procestoval celý svět a mám aktivní kontakty do mnoha teritorií. Bohužel lidský život a svět byl vždy plný křivd, neštěstí a krutostí, to jen v euroatlantické civilizaci plus v Austrálii jsme měli to štěstí, že jsme na to v posledním půlstoletí mohli zapomenout, lidská práva byla univerzálně respektována a všechny možnosti dostupné. Nedělejme si iluze o humánnosti dávných, vzdálených či primitivních civilizací – Antice, Aztécích, Tibetu…chovaly se neobyčejně krutě a i v Evropě byl ještě před sto lety na několika místech hladomor. Nyní se svět více a více diverzifikuje, pomoc by podle našich měřítek zasloužily stamiliony chudých, nemocných a trpících, Evropa však není nafukovací. Příklad: V loňském roce jsem se toulal po Papui a tamní původní komunity likviduje levný dovoz potravin. Nemají co dělat, leží, kouří, případně fetují, mají ovšem mobily.

Měli bychom jim pomoci, nebo se o ně postarat, ale jak? Války byly vždy a uprchlická krize v tomto rozsahu nikdy neproběhla. Živí ji zejména snadná komunikace a mobilita a paradoxně lepší životní úroveň uprchlíků, ti opravdu potřební se na hranice Schengenu nemají šanci dostat. Přerozdělování a kvóty jsou nepřijatelné a všestranně nedůstojné, nemáme právo nikoho přikovat do prostoru, kde nechce žít, nelze poskytnout uprchlické dávky na stejné úrovni, pokud se ekonomiky liší a nelze budovat komunity potenciálně nezaměstnaných v zemích s již tak vysokou nezaměstnaností.

Pokud mají některé země potřebu posilovat své exotické komunity, nechť je importují leteckými mosty. Uprchlíky je třeba informovat o problémech, které mohou v Evropě očekávat a umísťovat je přednostně do táborů v hraničních zemích, jako jsou Turecko a severoafrické země. Tyto země je nutné motivovat proti boji s pašeráky. Vyzobávání elit z válečných zemí považuji za pokrytectví, vždyť kdo tam zbyde, aby společnost po válce obnovil? Těmto zemím je třeba pomáhat uvážlivě na základě respektu a racionálního vyhodnocení jejich možností a potřeb.

Domnívám se, že pozemní zásah je nevhodný a snad i to, co by IS uvítal. Bez diplomacie se to pochopitelně neobejde, byť často působí odpudivě – v pondělí přítel, v úterý nepřítel…

Máte z islámu strach?

Z islámu jako takového strach nemám, islamizace Evropy, ke které reálně dochází, mi však vadí. Muslimové budou mít převahu v Belgii již snad za 10 let, ve Francii za 20 let. Obávám se, že pro řadu radikálů a teroristů je náboženství ovšem jen zástěrkou; kdyby nebylo islámu, vraždili a unášeli by pod jinou ideologií. Účast v teroristických bojůvkách je často výrazem frustrace a jakési patologické potřeby adrenalinu. Tím hůře. Před deseti lety jsem se pohyboval beze strachu v řadě muslimských zemí, což bych dnes rozhodně nečinil.

Návštěva čínského prezidenta vyvolala v České republice intenzivní diskuse o zahraniční politice prezidenta Miloše Zemana. Objevuje se často kritika, jakým směrem vede jednání. Co si o tom myslíte vy osobně, pane profesore?

Slabost pana prezidenta pro východní mocnosti nesdílím, ovšem domnívám se, že se jedná spíše o směsici setrvalého nutkání provokovat, potřeby vyhovět ekonomickým zájmům svých poradců v kombinaci s velmi cílevědomou snahou po opětovném zvolení. Tomu podřizuje opravdu mnohé.

Měly by podle vás mocnosti jako je Rusko, USA a Čína více spolupracovat? Je to podle vás vůbec možné?

Anketa

Co soudíte o nových návrzích Evropské komise na trvalé přerozdělování uprchlíků?

hlasovalo: 23692 lidí
Mocnosti by spolupracovat opravdu měly, každá ovšem hájí tvrdě své zájmy a ideologicky se od sebe liší. Čína je nesmírně pragmatická, politikům však nechybí pocit základní odpovědnosti k občanům, který se zdá být u Ruska velmi nízký, a to bychom měli brát v úvahu velmi zásadně.

Jste přednostou Kliniky hepatogastroenterologie v pražském IKEM; co si myslíte o současné situaci ve zdravotnictví? Co byste změnil a co byste naopak vyzdvihl?

Zdravotnictví je nesmírně složitý resort nad jiné citlivě vnímaný veřejností. V zásadě poskytuje dostupnou a kvalitní péči za rozumné peníze. Posouvat se dá jen velmi obezřetně, prospěla by mu maximální míra transparentnosti ve všech oblastech. Víme, kolik se kde provádí operací, jak jsou využity jednotlivé drahé investice? Transparentnost by vedla k racionalizaci. Skutečně je třeba zvýšit platy, patrně se ani tak neobejdeme bez zahraničních pracovníků, ostatně je tomu tak všude na světě.  

Kandidujete v obvodu Kutná Hora, tamní nemocnice řešila v minulosti několik problémů od nedostatku lůžek a personálu po insolvenční řízení. Víte, jaký je její současný stav?

V zásadě ano, nemocnice byla místem mé první návštěvy. Chápu, že tam byly a jsou potíže, které by se měly aktivně řešit, pro město významu Kutné Hory je nemocnice vždy velmi důležitá. Budu komunikovat s vedením, aktuálně nabízím úzkou spolupráci s IKEM.

Co byste chtěl pro Kutnou Horu jako senátor udělat a co je podle vás reálné udělat?

Budu se snažit být lokalitě svého kandidování maximálně prospěšný ve všech oblastech. Ostatně jsem „Kutnohořan“, babička se zde narodila, prarodiče vedli koloniál, já jako dítě ji pravidelně navštěvoval. Zachovat dostupnost zdravotní péče, snažit se zvýšit její kvalitu, usnadnit například spolupráci s naším institutem, maximalizovat využití dotací a prostředků, velkou budoucnost vidím v dalším rozvoji turistického ruchu. Oblast musí dostat nálepku destinace, kam cizinci prostě musí, jako je tomu třeba u Krumlova.

Pokud se stanete senátorem, na lékařskou praxi už nebudete mít mnoho času, nebude vám práce v IKEM chybět? Myslíte si, pane profesore, že jako senátor dokážete pro lidi udělat víc, než jako lékař?

Pokusím se vedle senátorství věnovat své profesi a IKEMU, věřím, že to lze skloubit. Práce mi není na obtíž a umím si ji organizovat.

Současným senátorem za obvod Kutná Hora je socialista Jaromír Strnad, pro širší veřejnost zcela neznámý politik ČSSD. Můžete nám říci, jaký je to z vašeho pohledu politik a proč byste jej měl nahradit právě vy?

Pana ing. Strnada, starostu Čáslavi, osobně neznám a jako politika ho v této chvíli nehodlám posuzovat. Domnívám se nicméně, že politice je ku prospěchu občasné přepřahání obecně a angažmá lidí s prokazatelnými pracovními výsledky dosažené mimo politické kolbiště zvlášť.

Mohl byste stručně charakterizoval, čeho jste profesně dosáhl vy?

Vybudoval jsem centrum zaměřené na choroby dutiny břišní s řadou výborných specialistů, které poskytuje vysoce kvalifikovanou péči širokému okolí a všem potřebným a přitom je celosvětově uznávané. Směsice denní poctivé klinické práce, výuky, výzkumu mezinárodního významu. To byl vždy můj cíl a to se podařilo.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tomáš A. Nový

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

4:43 A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

Proč jsou lidé v Gruzii či na Ukrajině šťastnější než tady? Bloger a spisovatel Ladislav Větvička si…