Ve Švédsku žijete dlouhou dobu, jak je na tom dnes Švédsko s úrovní svobody? Změnilo se v tomto ohledu v poslední době?
Situace se změnila celkově, každý podvědomě řeší, co se smí a co se nesmí říkat. Jsou tu takové nepsané normy, nejviditelnější je to na sociálních sítích. Je to také o tom, co se dá říci v zaměstnání a mezi lidmi. Dříve byla situace uvolněnější, o mnoha věcech bylo možné diskutovat a vznášet kritiku. Šíří se tu i dezinformace, paradoxně od politiků, kteří tvrdí, že je vše v pořádku. Servírují nám tu lži a všichni vědí, že to tak není. Některé věci se prostě kritizovat nesmí. Například islám, uprchlická politika a podobně. Není to výslovně zakázáno, ale existuje zákon „Hets mot folkgrupp“, v překladu „štvaní proti skupinám lidí“. Do toho nyní přidali kritiku islámu.
Fotogalerie: - Sněmovna o kumulaci platů
Nově tu dokonce máme organizaci, která zkoumá jednotlivé internetové stránky a hledá na nich „hate speech“. Nahání takto uživatele internetu, jde hlavně o penzisty. Tato vyšetřování má pod palcem jeden velmi kontroverzní a nepopulární člověk. (Tomas Åberg, zakladatel webu Näthatsgranskaren.se, v překladu „Vyšetřovatel nenávisti na internetu“, pozn. red.) Přišel o práci u policie, pak začal tyto akce, dostal na to státní peníze.
Chlubí se tím, že už mají asi tisíc obviněných. Zároveň má ale policie mnoho jiné práce a nestačí se zabývat znásilněními a jinými vážnějšími zločiny. Místo toho musí řešit případy „hate speech“ a vyslýchat podezřelé. Trochu se to podobá totalitarismu v Čechách, když se o komunistech také nesmělo říkat nic špatného. Tady to teď dělají stejně.
Na výslechu se pak lidí ptají: „Co jste to napsal na ten Facebook? Tady jste napsal komentář...“ Dnes je rizikové i něco jen ironizovat, nebo si z něčeho dělat legraci, za to mohou být uloženy pokuty. Je to velká změna, protože dříve se ve Švédsku mohlo kritizovat veškeré náboženství a ideologie.
Říkala jste, že policie prošetřování „hate speech“ věnuje tolik času, že už potom nemá čas řešit závažné zločiny…
Takhle to nestojí, ale divím se, kolik času tomu věnují, když mají řešit závažnější věci. Myslím si, že když na tohle vynakládají takové úsilí, tak je někde chyba. Vzedmula se vůči tomu vlna kritiky, protože největší část těch obviněných jsou lidé v důchodovém věku, kteří celý život poctivě pracovali a jsou znepokojeni vývojem švédské společnosti. Když se pak vyjádří kriticky na sociálních sítích, jsou kvůli tomu pronásledováni.
Hrozí jim potom reálně nějaký postih?
Hrozí. Často jsou to chudí penzisté, a když musí zaplatit třeba dva, nebo tři tisíce švédských korun pokutu (5 000 – 7 500 Kč, pozn. red.), tak to je samozřejmě pro člověka, který žije na existenčním minimu, hodně peněz.
Lidi už to štve. Není to jen o té pokutě, ale i o tom, že jde o staré lidi, kteří nikdy neměli co do činění s policií, a najednou se na ně pohlíží, jako kdyby byli nepřátelé státu. To je pro ně velmi deprimující. Mohou z toho být velmi rozrušení a mohou i zemřít.
Jedna stará paní tu takhle skutečně zemřela, dostala nejspíše srdeční záchvat, také ji takto pronásledovali a nazývali rasistkou. Před několika lety to byla velká aféra, protože ta paní pracovala jako dobrovolnice pro Červený kříž. Vybírala peníze, ale potom se někde vyjádřila ve smyslu, že by mládež měla také pracovat a že příchozí uprchlíci jen chtějí věci zadarmo. Oni ji pak obvinili, že je rasistka, a jí to tak zdeptalo, že zemřela. Takhle se chovají k lidem, veřejně je obviňují. Když takhle někoho obviní z rasismu, mohou s tím člověkem dělat, co chtějí. Mně se to také stalo, protože kritizuji politiku kolem uprchlíků.
Také tu jsou i tendence ohledně toho, co se smí a co už se nesmí říkat. Pro mě jakožto pro dítě disidentů z 60. let, kteří museli kvůli totalitnímu režimu opustit Čechy, je toto v roce 2019 nemyslitelné. Od poslední velké uprchlické vlny, jež proběhla v roce 2015, se tu omezuje svoboda slova, samotní politici lžou a šíří dezinformace. Ti, co je kritizují, jsou jimi očerňováni a nálepkováni za dezinformátory. Vše se zde mění, problémy se nenazývají problémy, ale výzvami, které musíme překonat. Terorismus je označovaný jako cena za to, že jsme humanistická velmoc, a musíme se s ním smířit.
Já jsem to sledoval, vy jste měla spor se švédskou poslankyní Rossanou Dinamarcaovou z Levicové strany…
Ona už v parlamentu není. Je to levicová politička původem z Chile, měly jsme hádku na Twitteru. V srpnu 2017 hromadně demonstrovali Afghánci, aby mohli zůstat ve Švédsku. Mnoho afghánských mužů, kteří přišli v letech 2015 a 2016, nemá nárok na azyl. Tvrdili, že jim je pod osmnáct, že jsou děti. Ale medicínské kontroly ukázaly, že mnoho z nich lhalo.
Popis: Bývalá poslankyně Levicové strany Rossana Dinamarcaová v televizním studiu oblečená do trička s nápisem „SD (Švédští demokraté) = rasisté“
Foto: Repro YouTube
Pak tu pořádali velké demonstrace, že tu chtějí všichni zůstat. To jim víceméně bylo schváleno. Vznikl kompromisní zákon, lidově nazvaný „gymnaziální amnestie“. Ten stanovil, že když budou studovat na gymnáziu, tak tu zatím mohou zůstat. A pokud se potom ukáže, že se naučili švédsky, dostali práci a sami se uživí, tak mohou požádat, aby zde zůstali natrvalo. Ale ukazuje se, že mnozí z nich jsou dospělí muži, kteří teď chodí do školy s dětmi! Také je vidět, že hodně z nich ten gympl fakticky nezvládá.
Výsledkem zákona nyní je, že tito mladí muži oficiálně studují gymnázia, ale hodně z nich reálně nestuduje. Protože jim je přes osmnáct, tak ztratili právo, aby se o ně společnost starala. Nemají tak kde bydlet, živoří a tato gymnaziální amnestie se pro ně ukázala být velmi špatným řešením. Teď se tu vede debata o tom, co s nimi. Bydlí různě v maringotkách, někdo je bez domova…
Ten spor ze srpna 2017 byl kvůli účasti poslankyně Dinamarcaové na této manifestaci Afghánců. Ona i další politici, kteří se toho účastnili, totiž věděli, že většina těch, kteří tam demonstrovali, nemá právo zůstat ve Švédsku. Byla jim totiž zamítnuta žádost o azyl, třeba i vícenásobně.
Navíc tam jeden z nich bodl zezadu do krku nožem policistu, pak se navíc ukázalo, že lhal o svém věku. Také se stále více projevuje, že Afghánci jsou reprezentováni ve statistikách sexuálních a jiných zločinů, vnáší do společnosti neklid.
Švédští policisté u sebe nesmí mít zbraně?
Švédští policisté zbraně mít mohou. Tady je zakázáno, aby občané na ulici nosili nože, ale ilegálních zbraní je tu plno, je tu takový Divoký západ.
Pro Švédsko je to komplikovaná situace, Švédsko chce být humanitární velmoc, chce ukázat, že se o všechny může postarat a pomoci, ale s těmito Afghánci si neví rady.
Ti mladí muži tedy musí studovat gymnázia, zároveň nemají kde bydlet… Mě by tedy zajímalo, čím se živí, jak si vydělávají na obživu?
To je ten problém. Tato gymnaziální amnestie se nejprve týkala devíti tisíc Afghánců, ale nakonec se to rozšířilo, tuším, na jedenáct tisíc afghánských mužů. Někteří bydlí také u dobrovolníků, kteří si je vzali domů, někomu pomáhá sociální péče, někdo si přivydělává jednoduchými pracemi, jak kdo může.
Když jsem tady teď říkala, že vám poskytnu rozhovor, a ptala jsem se, co by chtěli, aby zaznělo, tak odpověděli, že chtějí, abych řekla pravdu, že tady ve Švédsku máme v některých sférách společnosti hodně problémů. Je neuvěřitelné, co se tu děje. Současná vláda premiéra Stefana Löfvena se dostala k moci tak, že zcela zdrtila demokratické principy, spikli se dohromady s konzervativci a komunisty, aby zavřeli dveře straně Švédští demokraté (Sverigedemokraterna, SD, pozn. red.), což je nacionálně konzervativní strana, která je proti velké migraci. Než toho kompromisu dosáhli, trvalo jim to čtyři měsíce, takže Švédsko bylo od září bez vlády. Teď bych to popsala tak, že Švédové mohou každý čtvrtý rok volit socialismus.
Tam tuším dokonce zástupci všech těchto stran podepsali jakýsi pakt, že i kdyby Švédští demokraté vyhráli volby, tak oni je obejdou…
Přesně tak. Jedině snad, kdyby Švédští demokraté dosáhli na majoritu. Lidé jsou naštvaní, protože pro takovou vládu nikdo nehlasoval. Ti, co hlasovali pro Löfvenovy sociální demokraty, nechtěli konzervativce, voliči konzervativních liberálů zase nechtěli sociální demokraty a ti, co hlasovali za komunisty, zase nechtěli ty liberály. Oni tak podvedli všechny a uzavřeli pakt, který nikdo neschvaluje. Předpovídá se, že tato vláda dlouho nevydrží, v což doufám.
Teď se ve statistikách ukázalo, že asi 60 procent respondentů s vládou nesouhlasí, takže postoj švédské společnosti je velmi kritický.
Viděl jsem předvolební průzkumy, v těch mají Švédští demokraté stabilně kolem dvaceti procent. Myslíte si, že je to skutečná cifra, nebo se třeba lidé stydí uvádět do průzkumů, že by je volili?
Existují různé instituce, které dělají průzkumy. Některé své průzkumy manipulují podle toho, komu jsou nakloněny. Také si myslím, že se to lidé ještě stále neodváží přiznat, i když to stále větší část veřejnosti říká otevřeně. Lidí s těmito sympatiemi stále přibývá, takže si myslím, že ty výsledky nejsou pravdivé.
Ve Švédsku je hodně lidí politikou zklamaných a vůbec nechce hlasovat. Nevědí, koho by volili, protože nedůvěřují nikomu. Mají pocit, že cokoli se tu děje, nemá cenu, protože tu stejně bude socialismus.
V nově vydaných průzkumech jsou Švédští demokraté druhou největší stranou.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
