Nabízím pro srovnání trochu jiný pohled na vlastenectví a smysluplné "konečné" obětování vlastního života:

„Po zralém uvažování jsem se rozhodl odejít ze světa, protože nemohu splnit to, na co jsem přísahal při památce svého otce. On padl pro vlast a já bych měl od toho utéct jako zloděj? Je rozkaz opustit území. Já JAKO VOJÁK MUSÍM POSLECHNOUT, SMRT MNE VŠAK TÉTO POVIINOSTI ZBAVUJE. Chtěl jsem být dobrým obráncem vlasti, chtěl jsem hájit to, za co bojoval můj otec. Bohužel, člověk míní, ne Bůh, ale Hitler mění. Prosím Vás, milá maminko, sestry a bratře, nezazlívejte mi, ale odpusťte.“ 24letý Arnošt Hrad

Pokrytectví mediálního světa a světa politiků dokazuje mimo jiné i to, že o těchto ryzích vlastencích nepadlo ani slovo při oslavách 28. října a 100 let České státnosti.