Před začátkem summitu proběhlo ranní pravidelné jednání skupiny států prosazujících přísnější migrační politiku. Zcela poprvé se k této skupině připojilo Německo. „Jde o velký úspěch naší iniciativy, která usiluje o přísnější migrační politiku. Už dnes bych mohl konstatovat, že vytvoření skupiny a její výsledky jsou velkým úspěchem a je dobře, že se setkání pravidelně účastní předsedkyně Evropské komise a že si Komise bere naše návrhy za své,“ uvedl premiér Petr Fiala, který následně okomentoval samotný průběh Evropské rady.
Velmi důležitá byla debata o posilování evropské obrany a bezpečnosti a bylo to jedním z ústředních témat summitu. „Reagovali jsme na nedávný závazek na NATO, tedy vydávat pět procent do obrany. Bavili jsme se proto, jak nejlépe investovat tyto prostředky. Podpořili jsme v této souvislosti snižování byrokracie pro obranný průmysl, abychom vytvořili podmínky, aby průmysl mohl navýšit své výrobní kapacity,” prohlásil předseda vlády a zdůraznil, že pro český obranný průmysl jde o velkou příležitost, protože raketově roste a zaměstnává stále více lidí. V závěrech pak bylo odsouhlaseno i posilování financování obranného průmyslu ze strany Evropské investiční banky a soukromých bank. Tento postoj Česká republika dlouhodobě zastává, podporuje a prosazuje.
Jedním z okruhu summitu byla debata o ekonomické části. Premiér zopakoval a odmítl návrh Evropské komise na snížení emisí o 90 % do roku 2040 a prezentoval postoj 18 států prosazujících úpravy systému klimatických povolenek ETS 2. „Klimatické cíle musí být realistické, jinak poškodí konkurenceschopnost Evropy. Česká vláda udělá vše pro to, aby ochránila firmy i domácnosti, proto jsme iniciovali návrh změn obchodovaní, který už podpořila nadpoloviční většina členských zemí EU a společně požadujeme úpravu po Evropské komisi,” vysvětlil premiér.
Během odpoledne proběhla debata o Blízkém východu a Ukrajině, kde Česká republika sehrála důležitou roli. V závěrech zazněla jasná výzva, že Írán nesmí získat jadernou zbraň, a rovněž odsouzení teroristických činů Hamásu s požadavkem na propuštění všech rukojmích. Zároveň byla vyjádřena výzva Izraeli k řešení humanitární situace v Gaze. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během summitu připojil formou videokonference a požádal o další podporu. Česká republika nadále pokračuje v muniční iniciativě a podporuje Ukrajinu vojensky i politicky. Odsouhlasena byla výzva odsuzující podporu Ruska ze strany Iránu, Běloruska či Severní Koreje. Tento postoj nepodpořilo pouze Maďarsko.
Evropská rada přijala také české priority: snižování byrokracie, omezení nadměrné regulace a odstranění překážek na vnitřním trhu, zejména u přeshraničních služeb.
