Děkuji vám za slovo. Když dovolíte, spíše doplním současnou debatu, protože k tématu spor koalice - opozice, resp. určité taktické souvislosti dnešního kroku už tady bylo řečeno dost. A domnívám se, že by nebylo špatné si uvědomit některé souvislosti dlouhodobější, podstatnější, abychom občanům této země dokázali vysvětlit, že víme, co činíme přinejmenším v tom smyslu, že si uvědomujeme, že jedním krokem vyvoláme kroky další a že před námi jsou k rozhodnutí některé, řekněme průjezd některými strategickými křižovatkami. To znamená, že vlastně i když dnes rozhodneme o jakési navýšené reakci na něco, co rozhodně nebylo plánované, a to je zvýšení původního deficitu 40 mld. až na 500 mld., tak si tady možná můžeme říct, že z pohledu dnešních informací, jestli to je, nebo není přehnané, můžeme si říci, jestli je to dobře, nebo špatně cílené, jak se nám daří čerpat peníze, které jsme uvolnili. Ale to si myslím rozhodně nestačí, i když si myslím, že občan doma u televizních obrazovek si zaslouží i tu informaci, že z těch 500 mld., když odečtu tedy už těch schválených 40 mld. v loňském roce, tak prakticky polovina padne na propad daní. Jestli to bude 220, nebo kolik, zkrátka polovina té sumy padne na propad daní, takže tam ten cíl nebo účel je jasný. Další poměrně významná část peněz je také dána, protože tím, že jsme vypnuli ekonomiku, tak logicky jsme byli i povinováni, dokonce přímo povinováni tím, že jsme vypnuli ekonomiku, tak zkrátka některé věci proplatit, udržet řekněme v chodu některé elementární věci, dodat likviditu a tak dále.

A sice se můžeme bavit, jestli ty programy, jak jsme je dělali za chodu, byly dokonalé, nebo ne, ale v každém případě musely být. A myslím si, že kdyby byla jakkoli barevná vláda, tak by postupovala přibližně v podobném duchu, v detailu se mohla lišit, ale v tom duchu by musela konat.

Pak nám zbývá nějaká částka, která řekněme navyšuje tu oblast, o které se vyjadřují zejména představitelé vládního tandemu, a to že se chtějí z těžkých časů proinvestovat. Řekněme si rovnou, že z těch 500 mld. tam na investice zas tolik nejde, ale dá se říci, že je přičteme k těm investicím, o kterých jsme rozhodli v prosinci loňského roku.

Co je důležité, když se mluví o té přehnanosti, tak si uvědomme, že návrh, který máme na stole, je postaven na nějaké predikci. A ano, kdybychom se rozhodovali o měsíc či o dva později, možná byste měli aktuálnější a přesnější predikce, ale rozhodně by ty predikce nesměřovaly směrem k menšímu problému, protože si troufnu říct, že instituce typu Evropské komise, OECD, ale i České národní banky, které už se pohybují v hodnotách kolem 8 a více procent propadu hrubého domácího produktu, tak asi mají určitou validitu tyto jejich predikce, takže s nimi je asi rozumné pracovat. A to, že údaje za průmysl, které byly teď zveřejněny za měsíc květen, signalizují zhruba čtvrtinový meziroční obrat, což je zlepšení oproti předchozímu měsíci dubnu, tak zkrátka potvrzují, že to prostě procházka růžovým sadem nebude a že z hlediska jak propadu příjmů, tak i z hlediska kondice jednotlivých hospodářských subjektů jsme po uši v problému, který se asi jiným způsobem než větší výdajovou aktivitou rozpočtu řešit nedá.