Zásadní otázka k blackoutu. Vitásková je velmi zvědava na odpověď

V pátek 4. července 2025 postihl rozsáhlý blackout centrální a severní části České republiky, což způsobilo přerušení dodávek elektřiny, zastavení veřejné dopravy, výpadky mobilního signálu a uvíznutí lidí ve výtazích. Rozsáhlý výpadek elektřiny postihl především Prahu (například rozvodny Chodov, Střížkov, Žižkov, Vysočany), Mladou Boleslav, Ústí nad Labem, Most, Litvínov, Teplice, Liberec, Českou Lípu, Louny a část Šumperska. Dále byl zasažen Liberecký, Ústecký, Středočeský, Královéhradecký a Pardubický kraj. Celkově výpadek postihl přibližně milion odběrných míst, přičemž ke konci dne zůstávalo bez proudu ještě zhruba 2000 odběrných míst. Příčinou měla být podle společnosti ČEPS technická závada, konkrétně pád fázového vodiče na vedení V411, což vyvolalo kaskádový efekt a kolaps části elektroenergetické přenosové soustavy.

Fotogalerie: - K výpadku proudu

Briefing premiéra Petra Fialy a ministra vnitra Ví...

Nad příčinami elektroenergetického kolapsu se v rozhovoru pro Solární magazín zamýšlí také bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Jednoduchý dotaz na společnost ČEPS by podle ní mohl vyjasnit příčiny českého blackoutu. Nikdo jej však nepoložil, a proto nás v budoucnu mohou čekat ještě větší katastrofy.

„Příčinou je bezesporu přetok z Německa v důsledku výroby elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách. Kdybychom měli v provozu příčné transformátory, které jsem za svého funkčního období na ERÚ podporovala instalovat, tak bychom žádný problém neměli. ‚Solidárně‘ bychom zapnuli příčné transformátory a elektřinu z fotovoltaik nechali v Německu,“ domnívá se někdejší šéfka ERÚ.

Příčné transformátory, známé také jako transformátory s příčným posuvem fáze (anglicky Phase-Shifting Transformers, PST), jsou specializovaná zařízení používaná v přenosových soustavách k regulaci toků elektrické energie. Na rozdíl od běžných transformátorů, které primárně mění napětí mezi různými hladinami (např. z 400 kV na 220 kV), příčné transformátory ovlivňují fázový posun mezi vstupním a výstupním napětím. Tím umožňují řízení směru a velikosti toku činného výkonu v přenosové síti, což je klíčové pro zajištění stability a spolehlivosti sítě, zejména v situacích s vysokými přetoky elektřiny přes hranice.

Příčné transformátory se používají k omezení neplánovaných přetoků, které vznikají například při nadměrné výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů (např. z větrných elektráren v severním Německu), jež proudí přes sousední sítě, jako je ta česká. Tyto toky mohou přetěžovat vedení a ohrozit stabilitu sítě. PST transformátory umožňují přesměrovat nebo omezit tyto toky, čímž chrání přenosovou soustavu před přetížením.

Díky schopnosti regulovat fázový posun a tím tok výkonu pomáhají příčné transformátory udržovat rovnováhu mezi výrobou a spotřebou elektřiny. To je zvláště důležité v propojených evropských sítích, kde dochází k častým přeshraničním přenosům. Například v situacích, kdy je na Balkáně nedostatek elektřiny nebo při extrémních provozních podmínkách, mohou PST transformátory pomoci stabilizovat regionální sítě.

A co tedy ty PST transformátory instalované v Hradci u Kadaně který je v tom kroužku a které mají přetokům bránit? Takže byl tok v normě a vy manipulujete s lidmi? pic.twitter.com/6e8NuYSfjG
— Milos Martinek (@MilosMartinek1) July 5, 2025

Příčné transformátory umožňují operátorům, jako je ČEPS, přenášet maximální množství elektřiny bezpečně, aniž by došlo k ohrožení spolehlivosti dodávek. Například v roce 2017 byly v Česku zprovozněny PST transformátory s transformačním výkonem 400/400 kV o velikosti 3400 MVA, což významně posílilo možnosti regulace toku elektřiny.

Mě zajímalo, jak fungovaly PST, když si je všichni platíme v předražené energii.https://t.co/Qa0WPutvOa
— Bajirao Singham (@radou_san) July 5, 2025

Při blackoutu 4. července mohly příčné transformátory hrát roli při snaze zmírnit přetížení sítě. Přenosová soustava byla v tu chvíli zatížena převodem 1,4 GW přebytku z německých obnovitelných zdrojů (OZE), což mohlo přispět ke kaskádovému selhání. PST transformátory by mohly pomoci lépe regulovat tyto toky a předejít přetížení, pokud by byly v daném úseku sítě využity. Nicméně konkrétní informace o jejich zapojení během tohoto incidentu nejsou ve veřejných zdrojích uvedeny.

Příčné transformátory jsou klíčovým prvkem moderních přenosových soustav, které pomáhají řídit toky elektřiny, chránit síť před přetížením a zajišťovat její stabilitu. V české přenosové soustavě, spravované ČEPS, hrají důležitou roli při zvládání přeshraničních přetoků, zejména v souvislosti s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů v Evropě.

Strašila prý lidi. Teď se ukázalo, že měla pravdu.

Role „mezinárodního prvku“ v podobě přetoku především z Německa byla při kolapsu sítě na počátku července podle Vitáskové primární. „Na blackout či energetickou chudobu jsem upozorňovala a žádala nápravu již před dobrými deseti léty,“ zdůraznila energetická manažerka.

Byla prý za to napadána nejen některými politiky, ale i médií, že „straší lidi“ nebo že tomu nerozumí. „Jasně jsem popsala, jaké chybné kroky se dělají a proč výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů může tvořit jen malé procento energetického mixu. Proč přemrštěná finanční podpora, dotace do těchto zdrojů mají negativní dopad na energetický trh, konkurenceschopnost. Jak OZE budou vyvolávat zásadní investice nejen do sítí, ale i dalších podpůrných služeb, které enormně navýší cenu energií pro konečné spotřebitele, ale nezajistí bezpečnost a kvalitu dodávek, ba naopak. Je to jen velký byznys bez přidané hodnoty,“ tvrdí Vitásková.

Energetici podle ní odvedli společně s dalšími složkami, jako jsou hasiči, technici-výtaháři nebo dopravci, skutečně vynikající práci. „Nikoliv politici, abychom si to nepletli. Energetici jen napravují hloupá rozhodnutí Bruselu a potažmo českých politiků,“ zdůraznila Vitásková.

Politici podle jejích slov nekompetentně „žvanili“ na sociálních sítích, např. jak blackout v Praze nebude. „A když se za pár týdnů objevil, tak rychle své ‚chytrosti‘ mazali. Tento blackout byl jen malým varováním, že pokud budeme i nadále pokračovat v nesmyslné energetické politice, tak nás v krátké době čekají hrůzostrašnější dny bez elektřiny,“ obává se Vitásková.

Rozsáhlejší blackouty budou podle ní daleko horší. „Již jiné to je pro podnikatele, živnostníky, kteří opět doplatili na špatná politická rozhodnutí v oblasti energeticky. Kdo jim nahradí rozsáhlé škody? Opět my všichni, daňoví poplatníci? Nebo NIKDO? K politické reprezentaci se vyjadřovat nebudu, abych neměla opletačky,“ řekla bývalé šéfka ERÚ.

Zelená energie?

Rozsáhlý blackout je podle Vitáskové jen otázkou času. V posledních letech se naše soustava elektrického vedení proměnila v důsledku toho, že do ní proud přichází nejen z několika velkých elektráren, ale i z velkého množství malých lokálních zdrojů.

„Tyto změny znamenají rozsáhlé investice nejen do přepravní soustavy, ale rovněž do distribuční soustavy, budování tzv. chytrých sítí. Dále investice do bateriových úložišť, do tzv. ‚mařičů elektřiny‘, což jsou zařízení, která likvidují přebytky elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů ‚ve fotovoltaických elektrárnách, ve ‚větrnících‘, když není na druhé straně spotřeba. Mařiče prostě maří elektřinu a my za to opět platíme. Dále je to budování špičkových zdrojů a celá řada dalších opatření. A to vše proto, abychom udrželi stabilitu sítě ‚díky‘ masívní výrobě z obnovitelných zdrojů. Vyvolané investice obnovitelnými zdroji ovšem nezajistí stabilitu sítě a kvalitu dodávek, jen zásadně prodraží elektřinu pro konečného spotřebitele. Proto se elektřina stává ‚luxusním zbožím‘, jak jsme před několika roky se skupinou odborníků sdělovali. Vše zaplatí spotřebitel v regulované ceně elektřiny,“ zdůrazňuje Vitásková.

Naše síť je robustní a byla vybudována s velkou kapacitní rezervou a pro naše potřeby by s průběžnou modernizací byla dostačující a bezpečná. Zásadní investice do sítě jsou však vyvolávány právě napojením nestabilních zdrojů a snižováním výroby v uhelných elektrárnách.

Jako problematické Vitásková vnímá propojení evropské energetické soustavy. Přenosová soustava v Německu byla podle expertky již před léty velkým problémem pro zajištění bezpečných dodávek. Proto také Němci využívají naše sítě. Vitáskovou udivuje, proč se někdo nezeptá společnosti ČEPS, zda byly „zapnuty příčné transformátory“ mezi Českem a Německem. „To byste se pravděpodobně mnozí divili, jakou odpověď byste dostali,“ podotýká manažerka.

Zdůraznila, že nezávislý ERÚ má řadu možností, ale nemůže nahrazovat politická rozhodnutí. „Může výrazně hájit zájmy konečných spotřebitelů a vytvářet rovné podmínky pro všechny účastníky energetického trhu. Příčné transformátory jsou jednou z možností, jak se zajistit proti blackoutu způsobeného přetokem ze zahraničí. Proč nebyly zapojeny?“ ptá se Vitásková.

A dodává: „Pokud na ERÚ jsou úředníci, kteří se bojí sdělit nedostatky v krocích, které se v energetické politice realizují, nezlobí ani Brusel, ani politiky doma, tak mají ‚teplé místečko do důchodu‘.“ Někdejší hlava ERÚ položila otázku, zda takový úřad potřebujeme.

„Z osobní zkušenosti mohu jen konstatovat, že pokud ERÚ na nedostatky upozorní, řadu kroků nepřipustí (kompetence na to má), tak se pak více než deset let jeho předseda tahá po soudech, je dehonestován a po všech stránkách likvidován. Mám osobní zkušenost,“ posteskla si Alena Vitásková.