„Blackout není konspirační teorie, ale scénář, který EU přestává zvládat,“ varoval hned v úvodu Jan Zahradil. Podcast se detailně věnuje možnému výpadku elektrické energie, který považují autoři za reálné riziko. Důvod? Přechod na obnovitelné zdroje energie, jenž prý není podložen reálnou kapacitní rezervou v jádru nebo plynu. „Západní Evropa už je závislá na přechodných řešeních, která nejsou stabilní,“ doplňuje Matěj Gregor. Podle obou komentátorů selhává jak evropská strategie, tak česká energetická infrastruktura. Důraz kladou na potřebu návratu k racionální energetice, která nebude závislá na slunci a větru.

 

Dalším horkým tématem je šíření ruské propagandy na území EU, zejména v České republice. Přístup české vlády k informačnímu prostoru považují za necitlivý. „Já mám obavy, že 1,5 % HDP určené na státní odolnost budou použity právě tímto účelem,“ tvrdí Zahradil, přičemž poukazuje na sofistikované formy šíření demokratických hodnot skrze neziskové organizace a státní úřady. Gregor vzápětí zmínil případ učitelky Martiny Bednářové. „Mě na tom rozsudku nevyděsilo, že padl, ale otázka, kdo vykoná rozsudek,“ podtrhuje Gregor a dodává, že vzniká nová kategorie trestných činů z informační nevědomosti. Zahradil souhlasil s tím, že dosud není jasné, kdo bude mít pomyslné razítko na pravdu. Oba varují před tím, aby veřejnost podléhala narativům, kdy lidé zastávající odlišné postoje jsou kriminalizováni.

 

Ve třetím tematickém bloku si autoři berou na paškál Českou televizi, kterou nešetří. „ČT už neudává tempo, ale jen reálně přežívá,“ říká Gregor a nazývá ji dinosaurem na kapačkách. Kritizuje zastaralé formáty, chybějící inovace a nedostatečnou interaktivitu. Jan Zahradil jde ještě dál: „Je to kolos, který se tváří jako veřejná služba, ale často plní jen roli státního dozoru nad veřejným míněním.“ Padá i návrh na systémovou reformu včetně přehodnocení financování veřejnoprávních médií.

 

V závěru se oba komentátoři zamýšlí nad možnými politickými důsledky ztráty jistot. Podle nich narůstá veřejná nespokojenost, která se může promítnout do voleb. „Když si lidé všimnou, že jim nejde proud, že benzín stojí padesát a že ČT vaří z vody, pak se přestanou zajímat o gender a začnou se zajímat o to, kdo to zavinil,“ říká Gregor. Zahradil pak připomíná důležitost opozičních programů: „Když vláda nezvládá řídit stát, opozice má šanci. Ale jen pokud nabídne víc než jen remcání.“ Oba tím podtrhli volání po hlubších změnách, které získávají podporu u veřejnosti.

 

Psali jsme:

Zahradil: Blackout znamená konec státu

Zahradil: Obrat Evropy k Asii je vlastně jediný možný

Zahradil: Klíčová otázka není kolik, nýbrž za co

Zahradil: Poláci umí poukázat i na ukrajinský nacionalismus