Chci se zaměřit na problematiku resortu práce a sociálních věcí. Jmenovitě, pak na tu oblast, která se týká podpor v nezaměstnanosti a nároků na ni.
V minulém období jsme jako sociální demokraté významně kritizovali některá tzv. úsporná patření v této oblasti. Např. Topolánkův batoh a opatření ministra Drábka.
Na úvod je však dobrá jedna poznámka, každý zaměstnanec si v rámci svého příjmu a odvodů zaměstnavatele přispívá na státní politiku zaměstnanosti, z níž se vyplácí mimo jiné i podpory v nezaměstnanosti, a také opatření pro posílení zaměstnanosti v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Totéž se týká většiny OSVČ, tedy samostatně výdělečně činných. Můžeme tedy velmi laicky řečeno, tento systém považovat, tak trochu s nadsázkou, za pojišťovací systém, nyní dáváš a pak dostáváš podle spravedlivých pravidel, když práci nemáš.
Jaká je nyní situace? Vyjmenuji několik zásadních bodů, které po našem odchodu z vlády v roce 2006 doznaly změny a to výrazně v neprospěch těch, kteří podporu pobírají. Můj osobní názor je takový, že nelze vycházet z premisy, že nezaměstnaným se pracovat nechce a tudíž si v nezaměstnanosti podporu nezaslouží. Výše uvedené konstatování, … že si na to ukládám tam někam, to jen tento názor podporuje…“. Nyní ty body co se stalo po roce 2006:

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČSSD