Chci se zaměřit na problematiku resortu práce a sociálních věcí. Jmenovitě, pak na tu oblast, která se týká podpor v nezaměstnanosti a nároků na ni.
V minulém období jsme jako sociální demokraté významně kritizovali některá tzv. úsporná patření v této oblasti. Např. Topolánkův batoh a opatření ministra Drábka.
Na úvod je však dobrá jedna poznámka, každý zaměstnanec si v rámci svého příjmu a odvodů zaměstnavatele přispívá na státní politiku zaměstnanosti, z níž se vyplácí mimo jiné i podpory v nezaměstnanosti, a také opatření pro posílení zaměstnanosti v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Totéž se týká většiny OSVČ, tedy samostatně výdělečně činných. Můžeme tedy velmi laicky řečeno, tento systém považovat, tak trochu s nadsázkou, za pojišťovací systém, nyní dáváš a pak dostáváš podle spravedlivých pravidel, když práci nemáš.
Jaká je nyní situace? Vyjmenuji několik zásadních bodů, které po našem odchodu z vlády v roce 2006 doznaly změny a to výrazně v neprospěch těch, kteří podporu pobírají. Můj osobní názor je takový, že nelze vycházet z premisy, že nezaměstnaným se pracovat nechce a tudíž si v nezaměstnanosti podporu nezaslouží. Výše uvedené konstatování, … že si na to ukládám tam někam, to jen tento názor podporuje…“. Nyní ty body co se stalo po roce 2006:
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
sledujte náš YouTube kanál ParlamentníListy TV. Děkujeme.



