Dobrý den, ahoj. Tenhle dopis píšu pro vás. Pro mé podporovatele, pro mé kritiky, pro mou rodinu. Není jednoduché ho napsat, ale všichni do jednoho si zasloužíte znát pravdu. Pravdu, proč jsem se poslední tři měsíce stylizoval do podoby Ježíše. Bude to trošku delší a osobnější, takže pokud nejste na traktáty, tak jednoduše sdílejte tenhle post a přijďte k volbám!

Když jsme ve volbách v roce 2021 společně porazili Andreje Babiše a odstavili oligarchy od moci, bylo to skvělé. Naše země dostala možnost trochu se nadechnout a vrátit se k prozápadnímu směřování. Pro mě osobně, jako pirátského politika zodpovědného za naši kampaň, se ovšem jednalo o velkou prohru, za kterou Piráti draze zaplatili a se kterou nebylo - pro mě, ani pro nikoho, komu na Pirátech záleží - jednoduché se vyrovnat.

Pro mnohé jsem se stal symbolem neúspěchu. Byl jsem obrazně přibitý na kříž. Stal jsem se ve straně, kterou jsem pomáhal zakládat a dlouhá léta ji budoval, personou non-grata.

Moje výsledky ze sněmovny byly minulost. Sice jsem pomohl prosadit a vyjednat podporu pro zvýšení slevy na poplatníka, spravedlivější výplaty důchodů, zvýšení rodičovské, či svobodu pro domácí vaření piva, ale to bylo přes noc zapomenuto. Tak to holt v politice chodí. Nicméně, protože jsem chtěl na svou práci navázat, nastoupil jsem jako odborný asistent k Jakubovi Michálkovi a tři roky jsem tvrdě pracoval na tom, aby se Piráti ve vládě neztratili.