Paní místopředsedkyně, dobré ráno, dobré ráno milá vládo,

to zní hezky, dobré ráno Vietname, říkali v tom jednom filmu, a dobré ráno, moji kolegové v Poslanecké sněmovně českého Parlamentu.

Já bych se chtěl vyjádřit velmi zkráceně k určité části programového prohlášení, a to té části, která se týká zahraniční politiky. Ona je trošku taková plytká, je to takové placaté, moc se to nedá komentovat, je to takové prohlášení ideologického charakteru, věcně se to netváří. V zásadě se dá jedna část shrnout na vyjádření a přísaze věrnosti Berlínu, Bruselu a Washingtonu. To zní hezky a vy jste to pojmenovali havlovskou zahraniční politikou. Já nevím, kdo to psal, ale domnívám se, že došlo k záměně jmen. On se spletl. Takovéto vyjádření té věrnosti těm státům spíš vypadá, že jste se spletli a je ne havlovskou, ale háchovskou politikou, politikou nesuverénního státu. To jste psal vy, pane ministře, promiňte, že to říkám. Já jsem si to myslel, ale nechtěl jsem to říct. (K ministru zahraničních věcí.)