Důkazů nalezneš ke každé variantě spoustu. Odposlechy někoho, nevíš koho, fotografie jakýchsi raket, o nichž nevíš, ze kdy a odkud jsou, jestli odjíždějí nebo přijíždějí a kam. Každý věří, čemu chce. Stejně tak verze o událostech na Majdanu atd. Ale pozor, oficiální „politicky korektní“ a v médiích přípustná verze je u nás vždy jen jedna!

Jak se v tom vyznat? Jak nepodlehnout mediální masáži, neztratit se v informační mlze, neohluchnout v dezinformačním šumu? Jak nepodlehnout tezím o „humanitárním bombardování“, kdy raketami jsou na východě Ukrajiny odstřelovány civilní čtvrti? Jak reálně podpořit snahy o jednotnou demokratickou Ukrajinu tváří v tvář tisícům lidí v uprchlických táborech?

Jedinou cestou je pečlivě věci studovat kritickým rozumem. Ukrajina za to stojí. Je i významnou součástí našich – českých dějin.

Na Ukrajině dlouho žila velká česká menšina, která se velmi zasloužila jak o podobu dnešní Ukrajiny, tak o náš stát. Migrace Čechů na území dnešní Ukrajiny (tehdy, samozřejmě, Rusko) začala před třemi sty lety. Masově se Češi stěhovali na Ukrajinu v druhé polovině a na konci 19. století. Za zemědělskými kolonisty následovala inteligence – obchodníci, vědci, odborníci nejrůznějšího zaměření, učitelé, hudebníci, umělci a také podnikatelé, inženýři, technici a kvalifikovaní řemeslníci a pracovníci. Česká a slovenská migrace v tehdejším Rusku čítala před první světovou válkou na sto tisíc lidí.

Byli to právě Češi, kteří se podíleli na vybudování základů ukrajinského průmyslu a dalších odvětví včetně bankovnictví. Následovníci bývalých českých továren fungují často dodnes. Třeba základ ukrajinského gramofonového průmyslu Jindříškova továrna Extrafon. Nebo dopravně strojírenský závod Česká vozovka. Křivánkova a Greterova strojírna a slévárna, která byla přímým konkurentem Škodových závodů a ještě donedávna pod názvem Bolševik patřila k předním průmyslovým podnikům i ve světovém měřítku; dnes z průmyslového koncernu nezbylo nic. Ungermannovy a Nejedlého Slévárny kujné slitiny jsou předchůdcem dnešního ukrajinského strojírenského gigantu ATEK. Dnešní Kyjevský závod automatiky G. I. Petrovského je bývalá fabrika Auto inženýra Homoly. Strojírna Františka Paula se dnes jmenuje Radar … Vondrákův hotel Praha stojí v Kyjevě také dodnes.