Děkuji za slovo, pane předsedající. Domnívám se, pane předsedo poslaneckého klubu ODS Stanjuro prostřednictvím pana předsedajícího, že od vás není příliš ohleduplné, chcete-li, od pana ministra komentář k bilanci. Já po vás také nepožaduji, abyste nám tady zazpíval Nessun dorma. Nicméně pokusím se položit jednodušší otázku.

Vy akcentujete, pane ministře, že vaší snahou je šetřit, a ujišťuji vás, že v řadách TOP 09, budete-li skutečně šetřit provozní výdaje, budete mít naprostou podporu. V rozporu s touto deklarací schválili poslanci vládní koalice státní rozpočet, který je o 24 miliard vyšší, než bylo nezbytné, který má o 7 miliard vyšší deficit, než byl schválený deficit roku 2013, a samozřejmě o 27 miliard vyšší, než byl skutečný deficit roku 2013:

Vaše dosavadní kroky jsou bohužel zatím v přímém rozporu s tím, co deklarujete. My samozřejmě chceme věřit, že ty deklarace se stanou reálnými kroky, a proto kladu jednoduchý dotaz.

Při schvalování rozpočtu jste schválili pozměňující návrh, kde jste velmi nepatrnou část, ale zaplaťpánbůh za každou kapku, pět miliard korun převedli z provozních výdajů jednotlivých kapitol do vládní rozpočtové rezervy, čímž jste nic neušetřili, pouze jste řekli, o těchto pěti miliardách korun přestane rozhodovat Poslanecká sněmovna, protože ta je suverénem zákona o státním rozpočtu. O těchto pěti miliardách korun už bude rozhodovat jenom vláda. Jestli je utratí nebo neutratí a za co je utratí, to už je věcí pouze vlády, do toho Poslanecké sněmovně nic není.

To byl jediný smysl tohoto kroku. Nic jiného se zatím nestalo. A protože už do těchto pěti miliard Poslanecké sněmovně schválením rozpočtu už nic není, už je to prostě jenom vlády, a Poslanecká sněmovna schválila svým hlasováním, tedy zaplaťpánbůh bez mého hlasu, ale je to legitimně schváleno, že vláda si s těmi penězi může dělat co chce, tak si dovolím při této příležitosti položit otázku, kolik z těch peněz chcete skutečně ušetřit, tedy neutratit, popř. kolik jich utratíte. Děkuji.