Ani po letech slibů nedokázala vláda přijmout zákon o zapojení obcí do procesu výběru lokality. Jeho přijetí přitom nařizuje Atomový zákon. Nejasná jsou kritéria výběru lokality, nejsou dokončené geologické práce, přesto chce již na konci letošního roku SÚRAO předložit zúžení počtu lokalit z 9 na 4. Podle jakého klíče bude vybírat je tedy nejasné. Zelení dlouhodobě prosazují přerušení tohoto špatně vedeného procesu hledání místa pro hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů a prosazují, aby byla otevřena široká debata a nastaven demokratický proces, v němž důležitým kritériem bude souhlas dotčených obcí.

„Na rozdíl od odborníků, kteří se účastnili včerejší konference, nejsme jako Zelení přesvědčeni, že koncept hlubinného uložení je ten nejlepší a jediný, stejně jako řada odborníků a expertů z celého světa. Dokazuje to mimo jiné fakt, že hlubinné úložiště jaderného odpadu nebylo, i přes četné pokusy, dosud nikde na světě vybudováno,“ říká Hana V. Konvalinková, předsedkyně Zelených na Vysočině.

V současné době je nejdále s přípravou a testováním provozu hlubinného úložiště Finsko a Švédsko. Výstavba zařízení, jehož plánovaná životnost má přesáhnout 100 000 let, je však natolik neprobádaná oblast, že se lze důvodně obávat, že jí zastaví nepřekonatelné problémy a rizika. I kdyby se hlubinné uložení nakonec ukázalo jako dobré řešení a skutečně jsme se vydali touto cestou, jsou to ještě desítky let, než se takové zařízení zprovozní. Otázkou tedy zůstává, zda dočasné uložení vyhořelého paliva ve skladech u našich jaderných elektráren bude po celou tuto dobu dostatečně bezpečné.