Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,
děkuji za všechny připomínky. Možná bych to shrnul úplně kulantně. "Pane správče, musíte se více snažit." Rozumím i částečné kritice ze strany opozice, myslím, že to k tomu patří, myslím, že v zásadě je ještě celkem milosrdná. A dovolte, abych tady alespoň pár věcí ještě vysvětlil.
Shoda či neshoda všech resortů, které na tom pracovaly, je to nesmírně náročný zákon, který je i technicky složitý a hrozně jednoduše se do něj trefuje. Dát dohromady kritickou infrastrukturu, dát dohromady stavby dopravní, dát dohromady energetiku, dát dohromady elektronické komunikace, spojit to ještě se železniční atd., není opravdu jednoduché. Ale co je podstatné, tak ten vládní návrh byl předložen se souhlasem všech resortů. Ano, pochopitelně, u pozměňovacích návrhů byla celá řada souhlasných, nesouhlasných stanovisek, což je pochopitelné, což je normální a asi to ani nemůže být jinak. To znamená, podstatné je to, tak jak tam padlo, že tedy ta dvě ministerstva - dopravy a průmyslu - nakonec se shodla tak, že tam byly nulové rozpory.
U Legislativní rady vlády byly dílčí výhrady, ale nebyl to žádný debakl, ten zákon je skutečně náročný. Podstatné je, že jako celek byl jednoznačně vládou potom schválen.
Za významné argumenty beru to, co zde padalo ve smyslu naslepo a ta vazba ten rok a půl starý poslanecký návrh. Nejdříve bych řekl, že podle mě byl dobrý a že je fungující, že se celá řada věcí zlepšila. Je faktem, a tady jsem to bral s tím "pane správče, musíte se více snažit", že se to mohlo dát už do toho zákona, respektive do té novely tak, aby se s tím všichni seznámili. Myslím tím se všemi těmi výsledky, ať už to bylo to mezitímní rozhodnutí, fikce souhlasu, já nevím, zúžení počtu úřadů. My jsme to nakonec dali, dali jsme to na hospodářský výbor, ale souhlasím a beru ten argument, že bylo by asi dobré teď to dát, za předpokladu, že to projde, do Senátu a vyvarovat se případně těchto diskusí.
Zkrácení o třetinu. Byla zde výzva, kdo by dal hlavu na špalek za to. Já bych ji dal, tu hlavu na špalek za to. Ne snad proto, že bych vycházel z toho, že mám dneska hlavu jednu dopravní a druhou průmyslovou a když o jednu přijdu, takže to přežiji, ale já tomu věřím. S ohledem na to, jak je to koncipováno v tuto chvíli, včetně toho polského modelu, je to předpoklad toho, že to opravdu zkrátíme. Nebude to jediný dostačující předpoklad, musí to být - a tady bych souhlasil ještě s důsledností řízení, s komunikací, všechno je s tím spojeno, ale když se podíváte na ty příklady, kdy jsem byl vyzván, abych alespoň některé uvedl, kde se to tedy dá zvládnout, tak určitě D35. Všichni víme, že to je prostě klíčová tepna z východních Čech do středu Moravy. Podle našich propočtů je to o tři, o čtyři roky urychlení.
Padlo zde několikrát D11. Tady bych jenom skutečně vypíchl jednu věc u té D11, nejde jenom o to, že se má potkat s polskou S3 a že polská S3 dojede na hranice v roce 2024, a pokud my toto neukonáme, my to nezvládneme dřív, než v roce 2026, možná dokonce 27, 26 by se možná dalo zvládnout, dva roky tam bude ten rozdíl. Jenom bych podotkl, v čem bude ten rozdíl. Kdyby to aspoň dopadlo tak, že ti Poláci skončí na hranicích a napojí se to na nějakou jedničku nebo na nějakou dvojku, to by se dalo ještě ustát. Ten průšvih, který nám hrozí, je v tom, že oni opravdu skončí v polích. A to tedy mezi námi v roce 2024 bude debakl. A bude to debakl pro jakoukoliv vládu, která - jestli si chceme zaspekulovat, kdo tady bude, to nevím, s jistotou nemůžeme říct, kdo tady bude sedět v té vládní garnituře, ale s jistotou víme, že to v tom poli skončí. A toto bude skutečně mezinárodní ostuda. Čili i z tohoto důvodu bych opravdu apeloval na to, abychom to zvládli, protože poté se to zvládnout dá.
Jaderné zdroje. Ta podstata není přece v tom, jestli jaderný zdroj, nebo ne jaderný zdroj. Ta podstata je v tom, aby se nespekulovalo u výkupu pozemků strategické nebo kritické infrastruktury. A pak tam můžeme do toho seznamu sázet různé věci a říkat si, jestli to tam patří, nebo nepatří. Jaderný zdroj je přece kritická infrastruktura, možná ta nejkritičtější, která tady je. To znamená, z této logiky nevidím důvod, proč by tam neměl být.
U těch vlastníků tady bohužel nelze vsadit na to, jakkoliv bychom si to všichni přáli, že všichni vlastníci jsou ti hodní vlastníci, se kterými se dá domluvit seriózní komunikací. S drtivou většinou ano. Problém je v tom, že pak stačí jeden, jeden jediný, se kterým se nedomluvíme, a máme tady několik let problém. Proto volíme ten polský model, proto volíme tuto cestu. Fikcím, to už zde padlo několikrát, my nijak nebráníme, jsou konečně i ve vládním návrhu novely.
Dovolte, abych ještě jednou poděkoval za tu diskuzi. Korektně a objektivně říkám, že si dovedu představit, že by celý ten návrh mohl být ještě vychytanější, ještě lepší, že by se tam dalo zvládnout možná ještě něco lépe a tu částečnou kritiku beru a dovedu si představit, že by to tak mohlo být. Ale nedovedu si představit, že kdokoliv, kdo chce dnes urychlit výstavbu strategické infrastruktury, silnic, dálnic, a nechce při tom poškodit dotčené orgány, bude hlasovat proti tomuto zákonu.
Děkuji mockrát.
doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
