Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

děkuji za všechny připomínky. Možná bych to shrnul úplně kulantně. "Pane správče, musíte se více snažit." Rozumím i částečné kritice ze strany opozice, myslím, že to k tomu patří, myslím, že v zásadě je ještě celkem milosrdná. A dovolte, abych tady alespoň pár věcí ještě vysvětlil.

Shoda či neshoda všech resortů, které na tom pracovaly, je to nesmírně náročný zákon, který je i technicky složitý a hrozně jednoduše se do něj trefuje. Dát dohromady kritickou infrastrukturu, dát dohromady stavby dopravní, dát dohromady energetiku, dát dohromady elektronické komunikace, spojit to ještě se železniční atd., není opravdu jednoduché. Ale co je podstatné, tak ten vládní návrh byl předložen se souhlasem všech resortů. Ano, pochopitelně, u pozměňovacích návrhů byla celá řada souhlasných, nesouhlasných stanovisek, což je pochopitelné, což je normální a asi to ani nemůže být jinak. To znamená, podstatné je to, tak jak tam padlo, že tedy ta dvě ministerstva - dopravy a průmyslu - nakonec se shodla tak, že tam byly nulové rozpory.

U Legislativní rady vlády byly dílčí výhrady, ale nebyl to žádný debakl, ten zákon je skutečně náročný. Podstatné je, že jako celek byl jednoznačně vládou potom schválen.

Za významné argumenty beru to, co zde padalo ve smyslu naslepo a ta vazba ten rok a půl starý poslanecký návrh. Nejdříve bych řekl, že podle mě byl dobrý a že je fungující, že se celá řada věcí zlepšila. Je faktem, a tady jsem to bral s tím "pane správče, musíte se více snažit", že se to mohlo dát už do toho zákona, respektive do té novely tak, aby se s tím všichni seznámili. Myslím tím se všemi těmi výsledky, ať už to bylo to mezitímní rozhodnutí, fikce souhlasu, já nevím, zúžení počtu úřadů. My jsme to nakonec dali, dali jsme to na hospodářský výbor, ale souhlasím a beru ten argument, že bylo by asi dobré teď to dát, za předpokladu, že to projde, do Senátu a vyvarovat se případně těchto diskusí.