Ministr Vojtěch: Návrh ukládá zdravotním pojišťovnám povinnost ´korona´ náklady kompenzovat

11.06.2020 21:08

Projev na 24. schůzi Senátu dne 11. 6. 2020 k návrhu zákona o kompenzacích osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby zohledňujících dopady epidemie onemocnění COVID-19 v roce 2020

Ministr Vojtěch: Návrh ukládá zdravotním pojišťovnám povinnost ´korona´ náklady kompenzovat
Foto: Hans Štembera
Popisek: Adam Vojtěch
reklama

Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych představil tedy návrh zákona, jímž se stanoví právní rámec pro kompenzace nákladů, které poskytovatelům zdravotních služeb vznikly v souvislosti s probíhající epidemií onemocnění COVID-19. Návrh ukládá zdravotním pojišťovnám povinnost tyto náklady kompenzovat a zmocňuje ministerstvo zdravotnictví k vydání vyhlášky, která stanoví způsob výpočtu těchto kompenzací pro případ, že by se příslušní poskytovatelé zdravotních a sociálních služeb se zdravotními pojišťovnami nedohodli sami. Vzhledem k tomu, že v době tvorby a přijetí úhradové vyhlášky, té standardní úhradové vyhlášky pro tento rok, nebylo možné stávající situaci předvídat, způsobila by její bezvýhradná aplikace při vyúčtování úhrad roku 2020, nejpozději v roce 2021 výrazné ekonomické problémy významné části poskytovatelů zdravotních služeb a poskytovatelů sociálních služeb poskytujících zdravotní služby, a to vzhledem ke snížení objemu poskytnuté péče v té krizové době, zejména v březnu, dubnu a samozřejmě i částečně v květnu. Na druhou stranu by poskytovatelé zdravotních služeb postavila do problematické situace kvůli zvýšeným výdajům v souvislosti s péčí o pacienty s onemocněním COVID-19. Na tomto místě je důležité zdůraznit, že samotný kompenzační zákon neobsahuje žádné vzorce pro výpočet kompenzací, ale jak už jsem zmínil, stanoví zmocnění pro Ministerstvo zdravotnictví vydat příslušnou kompenzační vyhlášku, v níž budou tyto vzorce obsaženy a která bude do značné míry připomínat standardní úhradovou vyhlášku, tak jak ji všichni ve zdravotnictví znají a tak jak je ministerstvo v zákoně o veřejném zdravotním pojištění zmocněno ji vydat. Takže v zásadě lze říci, že to je prakticky druhá úhradová vyhláška, byť ji nazýváme kompenzační. Bude-li z vaší strany zájem, samozřejmě rád během diskuze představím také navrhovanou podobu této vyhlášky, která tedy v tuto chvíli je v meziresortním připomínkovém řízení. Propad produkce poskytnuté zdravotní péče bude podle provedených modelací v jednotlivých segmentech zdravotní péče rozdílný. U některých segmentů je za dobu nejpřísnějších opatření proti šíření epidemie nulová produkce, což se týká lázeňské léčebně-rehabilitační péče, segment akutní lůžkové péče zde za toto období je akutní lůžková péče na 30 až 50 % produkce v porovnání se stejným obdobím minulého roku, naopak segment domácí paliativní péče vykazuje navýšení produkce oproti minulému roku. Na základě současných odhadů lze očekávat, že nenaplněná produkce poskytovatelů zdravotních služeb bude za celý rok ve výši až 30,5 miliardy korun, 30,5 miliardy korun tedy propad produkce za celé zdravotnictví, za všechny segmenty. Pokud jde o nemocnice, ty by bez změny v úhradových mechanismech přišly o 22 miliard korun, které by musely zdravotní pojišťovny jim krátit na úhradách, protože při vytváření kapacity pro pacienty s onemocněním COVID-19 znatelně poklesla elektivní péče, to znamená plánované výkony.

Nicméně náklady na mzdy personálu a další fixní provozní náklady prakticky nepoklesly. V případě segmentu poskytovatelů zdravotních služeb, u nichž se obvykle každoroční vyúčtování na zdravotní služby neprovádí, jelikož nemají stanovené zálohy, je ovšem situace problematická již nyní. Jedná se zejména o poskytovatele zdravotnické dopravní služby a poskytovatele lázeňské léčebné a rehabilitační péče, kteří jsou placeni jak výkonově, tak za lůžko/den, tzn. nemají takové zálohy jako třeba nemocnice akutní lůžkové péče. A reálně by se mohli potýkat již nyní s vážnými ekonomickými problémy, a proto se počítá s tím, že budou dotčeným poskytovatelům vypláceny zálohy na kompenzaci již v průběhu tohoto roku.Je tedy nezbytné zajistit vyplacení těchto záloh conejdříve, jinak hrozí vážné hospodářské dopady v sektoru zdravotnictví.

Bez přijetí tohoto zákona by zmíněné segmenty přišly o zhruba 2,6 miliardy Kč a hrozilo by ukončení činnosti mnoha poskytovatelů. Což by výrazně negativně ovlivnilo dostupnost péče o pacienty v následujících měsících. Tato skutečnost by samozřejmě posléze značně zkomplikovala také poskytování péče v dalších segmentech.

Smyslem připravované právní úpravy je tedy zohlednit výpadek produkce zdravotních služeb a zohlednit také vyšší náklady poskytovatelů zdravotních služeb, které v souvislosti s epidemií onemocnění covid-19 museli tito poskytovatelé nutně vynaložit. Toho bude dosaženo snižováním celoročních produkčních cílů nutných pro obdržení plné výše úhrady plánované pro poskytovatele na rok 2020 a dále navyšováním úhrad za jednotlivé zdravotní služby.

Je také třeba poskytovatele motivovat k obnovení poskytování péče a zajištění dostupnosti zdravotních služeb, což bude provedeno úpravou úhradových mechanismů směrem k posílení motivační výkonové složky úhrad. Řešení pro konkrétní segmenty bude navrženo tak, aby zohledňovalo jeho specifika, neboť každý segment je jiný, každý segment je jinak hrazený. A také samozřejmě očekávaný pokles produkce, tak, jak jsem o tom hovořil, i stávající úhradové mechanismy a optimální motivaci pro poskytování zdravotních služeb po zbytek roku 2020.

Kromě toho, obzvlášť v nemocnicích, je potřeba kompenzovat náklady spojené s péčí o pacienty s onemocnění covid-19, v důsledku čehož systém veřejného zdravotního pojištění oproti plánovaným výdajům na rok 2020 očekává navýšení výdajů o zhruba 5 miliard Kč. V těchto 5 miliardách jsou obsaženy i odměny pro zdravotníky, kteří byli v první linii v rámci péče o pacienty s covid-19.

Vážený pane místopředsedo, paní senátorky, páni senátoři, předložený návrh zákona je nezbytné přijmout co nejdříve. A to zejména proto, že při změnách celoroční výše úhrad je podstatné, aby se poskytovatelé novému nastavení úhradových mechanismů mohli co nejvíce a nejdříve začít přizpůsobovat a plánovat podle něj produkci zdravotních služeb na zbytek roku 2020. Zbývá ještě dodat, že v rámci schvalování návrhu v Poslanecké sněmovně byl materiál doplněn o odpuštění platby pojistného na sociální pojištění pro poskytovatele lékárenské péče, kteří mají do 15 zaměstnanců, tzn. malé lékárny. Což fakticky představuje rozšíření návrhu ministerstva práce a sociálních věcí, který je pod číslem senátního tisku č. 268 také na programu této schůze. Respektive byl již projednáván, jak jsem byl informován.

To bylo také předmětem diskuze na obou senátních výborech, které projednávaly tento zákon a vyvolal otázku podání pozměňovacích návrhů v této věci. Oba výbory nakonec přijaly doporučující usnesení, schválit návrh ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V rámci včerejšího projednávání návrhu o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti byl přijat, jak jsem již hovořil o tom, že ten návrh tedy byl již schválen, nebo ta změna zákona, ten příslušný tisk, a byl přijat pozměňovací návrh pana senátora Goláně, týkající se mj. rozšíření osvobození poskytovatelů lékárenské péče, což logicky vyvolává potřebu upravit také tento návrh tak, aby z něj byla příslušná výjimka vyjmuta.

Na tomto místě mohu pouze upozornit, že hrozí, že pokud by byl včera projednávaný návrh zákona o prominutí pojistného na sociální zabezpečení přijat ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou a předložený návrh o kompenzacích poskytovatelům zdravotních služeb ve znění, které by neobsahovalo výjimku pro poskytovatele lékárenské péče, znamenalo by to, že danou výjimku z placení pojistného na sociální pojištění nebudou mít poskytovatelé lékárenské péče vůbec.

Tolik tedy k tomuto a děkuji za pozornost. Jsem připraven na vaše otázky, děkuji.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vinklátová (SLK):  Křišťálové údolí zpestřuje také sklárna ve Frýdlantském výběžku

6:37 Vinklátová (SLK): Křišťálové údolí zpestřuje také sklárna ve Frýdlantském výběžku

Ve Frýdlantském výběžku působí umělecká sklářská huť Spider Glass. Patří k obci Heřmanice už od roku…